Německo se odnepaměti dmulo pýchou nad svým kvalitním vzdělávacím systémem a nazývalo se národem „básníků a myslitelů“. Tento školský systém byl dlouhá desetiletí zárukou německého úspěchu, protože byl schopen spolehlivě připravit a vychovat německý dorost po stránce odborné i lidské. V magazínu Cicero se 15. října nad stavem a budoucností německého školství zamýšlí Mathias Brodkorb. V roce 2000 založila Německá konference ministrů školství vlastní výzkumný institut IQB. Ten mimo jiné pravidelně přezkoumává „kvalitu“ německých žáků, především jak dovedou číst, psát a rozumět textu. Právě zveřejněné výsledky jsou podle Brodkorba důvodem k obavě, nebo dokonce k panice. Obrovské rozdíly jsou především mezi lety 2009 a 2022. Zhruba patnáct procent německých deváťáků nezvládalo v roce 2022 základní požadavky v oblasti čtení. V roce 2009 to bylo „jen“ 6,9 procenta. Německý pravopis neumělo v roce 2022 celých 7,9 procenta žáků, zatímco v roce 2009 …
Tento článek si přečtou pouze předplatitelé
Předplaťte si Ádvojku
Přihlášení
Kupte si A2 v elektronické podobě
