Reportážní text z americké megapole, ve které cyklistická doprava hraje čím dál větší roli, líčí, jak se jezdí na kole v mnohamilionovém městě, známém hektickým silničním provozem. Jaké nástrahy a zážitky zde cyklisty čekají a jak je v New Yorku cyklistice uzpůsoben veřejný prostor?
Na semaforu se objeví červená. Rychle zmáčknu brzdy a zastavím těsně před křižovatkou Church Street a Bedford Avenue. Okamžitě pocítím nervozitu cyklistů, e-bikerů, koloběžkářů a skateboardistů za sebou. Skupinka mě postupně, bez ohledu na barvu na semaforu, objíždí a vrhá se mezi projíždějící auta a chodce zírající do telefonů. Já se ale ani nehnu. Držím brzdy a jsem na sebe pyšná. Zastavit na červenou je ta nejrebelštější věc, jakou můžete v New Yorku jako cyklista udělat. Vydrží mi to den a půl. Potom svoji morální nadřazenost odhodím a ponořím se do zběsilého slalomu a ignorace všech pravidel. Ostré lokty, helma a štěstí – vítejte na newyorských cyklopruzích.
Nekonečné ulice
Od cestování na kole po New Yorku mě spousta lidí odrazovala. Argumentovali většinou bezpečností a velkými vzdálenostmi, což se ukázalo jako oprávněné, ale ne neřešitelné. Horší je to s odlišnými prostorovými vzorci. Původně jsem si myslela, že když někdo bydlí stejně jako já …
