Šťastné a hrůzostrašnější

Druhá antologie vánočních hororů

Přeložil a uspořádal Pavel Pecháček

Malvern 2022, 138 s.

Druhý díl antologie štědrovečerních hororů Šťastné a hrůzostrašné od britských autorů z přelomu 19. a 20. století přenese čtenáře do časů viktoriánské Anglie, kdy si lidé během dlouhých večerů u kamen vyprávěli strašidelné historky. V úvodní povídce Vánoční mámení nejprve Edward Frederic Benson ústy svých postav žertuje na úkor gotického románu, načež doposud mlčící muž začne vypravovat hrůznou příhodu, kterou sám zažil. Oblíbenec H. P. Lovecrafta z klasického schématu strašidelného příběhu vybočuje a svým dílem předznamenává mnoho pozdějších autorů, například R. E. Howarda a jeho prózy z prostředí dávného národa Piktů. Povídka Ady Buissonové je klasická anglická duchařina, ale nechybí jí originalita a nápaditost. Skutečnost a padělek od Luisy Baldwinové je zábavný, byť poněkud předvídatelný text, který nám připomíná, že jistým věcem bychom se neměli nikdy vysmívat. Ve Starém portrétu od malíře a spisovatele Humea Nisbeta hraje hlavní roli malířský ateliér a hrozivé tajemství podivného obrazu. Stín od Edith Nesbitové se svým pojetím přibližuje k lovecraftovskému hororu a Přeměna od Algernona Blackwooda ve čtenáři spíše než hrůzu vyvolává závratný údiv z neznámého. Finální Wolverdenskou věž od Granta Allena můžeme vnímat jako atmosférické předznamenání folk hororu. Ačkoli se tvrdí, že Vánoce jsou svátky klidu a pokoje, tato antologie ukazuje, že tomu tak nemusí vždy být. Ani se nenadějeme, a do zšeřelých svátečních nocí se vplíží hrůza z jiných světů.