Snaha vtisknout ekonomii etický a udržitelný charakter se objevila už v šedesátých letech minulého století a je úzce spjata se jménem Ernsta Schumachera. Nyní se proud ekonomického myšlení, který hledá jiné modely růstu než ty kapitalistické, snaží představit knižní soubor Buddhistická ekonomie.
Jdou vůbec pojmy buddhismus a ekonomie dohromady? Nejsou to absolutně neslučitelné antagonismy? Vždyť jeden fenomén se zabývá pomíjivými materiálními statky, kdežto druhý zkoumá duchovní podstatu člověka. To jsou vcelku legitimní otázky, které člověka napadnou při pohledu na knihu Buddhistická ekonomie, kterou sestavil bělorusko-český spisovatel a básník Max Ščur, jenž se k buddhismu dostal od anarchismu a snaží se mezi oběma titulními oblastmi myšlení hledat styčné plochy. Vcelku se mu to daří.
Ekonomie naruby
Ščur už v minulosti přeložil a sestavil soubor textů s názvem Radikální buddhismus (2019; viz A2 č. 17/2019), v němž se zabýval sociálními aspekty buddhismu, který na Západě bývá vnímán jako ryze esoterní nauka o hledání pravé podstaty bytí. Ščurova kniha podobné stereotypy radikálně zpochybnila a ukázala buddhismus nikoliv jako od světa odtrženou duchovní praxi, ale jako aktivistické hnutí se sociálním přesahem, jež se angažuje v boji na …