Do dění na Blízkém východě zasáhla Čína, které se podařilo obnovit diplomatické vztahy mezi Íránem a Saúdskou Arábií. Ukázalo se tak, že tvrzení o nepřekonatelné rivalitě mezi šíity a sunnity se přeceňují. Nakolik současný obrat ovlivní blízkovýchodní politickou realitu, se teprve uvidí.
Čína nesvrhává na Blízkém východě nepoddajné režimy, ani neodměňuje diplomatickou a zbrojní podporou loajální země, neškolí tamní státy z lidských práv a neuvaluje na ně sankce. Přesto má pro ni region zásadní význam, mimo jiné proto, že odtud pochází polovina její stále rostoucí spotřeby ropy. Obchodní a politická rovina se překvapivě protnuly 10. března, když Čína oznámila, že zprostředkovala urovnání vztahů mezi dvěma zásadními blízkovýchodními rivaly – Íránem a Saúdskou Arábií.
Čínská alternativa
Peking tím potvrdil fakt, že mocenské nástroje využívané (přinejmenším v tomto regionu) desítky let Spojenými státy už mají i funkční alternativu. Saúdsko-íránská dohoda také poněkud podkopala oblíbenou tezi, že region sužuje jakási „geneticky zakotvená“ nenávist mezi šíity a sunnity. Důkazů, že se tato teorie přeceňuje, už přitom existuje celá řada. Například mezi íránskou šíitskou teokracií a Egyptem byly v posledních čtyřech desetiletích …
