Zavadlost

Florální obrazy ze Semenářova života

Poetická próza nordisty a zahradníka Jiřího Váni Stigena svým titulem Jař i podtitulem Metaflóra odkazuje k tradiční personifikaci rostlin, nejedná se ale o pouhou květomluvu. Kniha má blízko k ekopoezii, některé florální metafory ovšem vyvolávají rozpaky a zcela chybí propracovanější dějová linie.

Jiří Váňa Stigen, básník, prozaik, překladatel a vysokoškolský pedagog žijící v současné době v Norsku, se opět připomněl českým čtenářům. V ostravském nakladatelství Protimluv mu vyšla kniha Jař s podtitulem Metaflóra, která se zdá být – žánrově, stylově i svým názvem – volným pokračováním sbírky lyrických črt Ozim (2019). Autor, o jehož životě lze v online prostoru jen stěží nalézt pár kloudných informací, se v Jaři vrací k nejasně vymezenému žánru poetické prózy. Citlivá práce s jazykem reflektujícím svět rostlinné říše a kontrast niterného prožívání vnímavého hlavního hrdiny s okolním děním patrně potěší ty, kdo rádi sáhnou po textu nevšedních stylistických kvalit. Čtenáři, kteří kromě krásného jazyka touží také po příběhu, však budou nejspíše zklamáni ještě více než u Ozimu a předchozí autorovy vzpomínkové prózy Suřírna (2015) či básnické sbírky Vzpomínkovník (2011).

 

Epizodky

Epickou složku Jaře rozvíjí bezejmenný vypravěč prostřednictvím střídmě …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě