Z potravinových regálů zmizel čaj, který jsme víc než patnáct let každý den používali jako čaj snídaňový. Setrvalá dostupnost čaje dané značky přece jen poněkud snižovala míru entropie v mém životě – stačilo hlídat, zda čaj dochází, ale nebylo třeba nad regálem řešit, který vybrat.
Úkol nahradit zmizelý čaj čajem jiné značky není jistě úplně existenciální. Ale jak náhradníka vybrat? Když sáhnu po oblíbené formulce o poměru ceny a výkonu, tak co přesně je tím výkonem u ranního čaje? A tak už několik měsíců zkouším další a další značky a typy – leckterý tu roli plní docela dobře, ale kde vzít jistotu, že právě ten a ten čaj se má stát zas na léta naším čajem snídaňovým?
Fungující tržní ekonomika mne takovýmto dilematům vystavuje jen zřídkakdy. Bezpočet udílených literárních cen mne dilematům velmi podobným vystavuje i několikrát do roka. Není na to nutné být v nějaké porotě: i kulturní žurnalismus má rád emoce a události, a proto v dobách udílení cen vznikají články …
