Host 2023, 560 s.
Svou poslední knihu sepisovala slavná česká spisovatelka bezmála deset let a zdá se, že se v ní pokusila o propojení postupů, které se osvědčily v předchozích textech. Opět zvolila nosné a důležité téma – tentokrát postavení žen ve společnosti v devatenáctém století, tedy v dodnes často obdivované době. Z divadelní hry Spací vady přenesla do Čokoládové krve metodu práce s osudy slavných a zapracovala do ní životní příběhy Boženy Němcové, George Sand, Johna Rockefellera a mnoha dalších. Podobně jako v „dvojrománu“ Kobold pracuje s velmi košatým jazykem, někdy bohužel až přehlceným samoúčelnými metaforami a doslovným vysvětlováním výroků, které dostatečně ozřejmuje samotná dějová linka. Stejně jako v Hodinách z olova jako by každá druhá věta románu vykřikovala, že výsledný text musí být něčím víc než obyčejnou knihou. Nejsmutnější na tom je, že poslední literární počin Denemarkové by tento potenciál měl, kdyby ovšem nebyl opět tak invazivně kýčovitý. Novým motivem, s nímž autorka v knize pracuje, je zapojení klíčového fenoménu devatenáctého století – železniční dopravy. Vlak tu nejen udává tempo a směr, ale působí také jako hravý prvek v okamžiku střídání perspektiv a nenápadně přepíná čtenářovu pozornost od jedné historické postavy k druhé. Jeden dobrý nápad však nestačí. Doslovnost, s níž Denemarková razí své téma, ničí veškerou imaginaci i rozkoš z literatury, a knihu tak proměňuje v parodii na bildungsroman.