55 kilometrů od Kolína

 

„Řeč nás chce přemluvit k rozjařenosti,“ píše básník, jehož minimalistické texty setrvale odolávají iluzi neproblematického sdělování. Nové básně Jiřího Dynky tuto kvalitu spojují s širší perspektivou stáří: proč by se textový designér, zaměřený na přesnost výrazu a minimalizaci významových ztrát, neměl stát autorem pražského či velikonočního cyklu?

Z okruhu Praha!

Co není nikde jinde

Patrikovi a Maše

 

Skyline Hradčan

se svatovítskou (neodbytnou) siluetou.

Nad Vltavou. S každým nadechnutím.

 

Za Lennonovou zdí. Platan.

Za Velkopřevorským náměstím.

55 kilometrů od Kolína.

 

Co není nikde jinde

než nad Folimankou. Bastion.

S výhledem na Vyšehrad –

 

na Slavín (neodbytných) hrobů. Tento

je Metodie. Záleží,

na které straně hřbitovní zdi právě jsi –

 

putovní kamínek 790 03

 

ze Ztracenky.

 

 

Domov po domově

Petru Gojdovi

 

Co by byl svět bez pojistných událostí?

Co by byl svět bez vražd

neobjasněných Sherlockem Holmesem?

Řeč nás chce přemluvit k rozjařenosti.

Louka zatím není milencům k dispozici.

Kdy rozkvetou akáty nad garden party?

 

Ve střetu zájmů pohledů, pejskařky a mých,

magnólie. Pochoutkově růžová.

V parku na náměstí Generála Kutlvašra.

Obnažené rameno pejskařky

na pozadí oranžového popelářského vozu.

Co bych byl bez averze k pražským psům?

 

Co by byl duben bez četby Eliotovy Pustiny?

 

Nusle. Domov po domově.

 

 

Kvetoucí kaštany na Kampě

Karlu Škrabalovi

 

Přes most Legií se prohnal na skútru jídlonoš

s azurovou krychlí na zádech. Na bílém pozadí.

Zamítnout zimu. Nikdy jsem nebyl připravenější

na titulní období roku. Na jaro

 

s vyloučením šedé. Staročeši.

Mladočešky. Na Kampě. Celá Mléčná dráha

se vejde do kaštanové koruny. Slast z kvantity.

Kvetou krátce – kaštanové květy – my.

 

 

Na podolském hřbitově

Michalu Jarešovi, 29. 5. 2023

 

A ku B se má jako D ku C. Zakládá

vztah (poměr) A ku D a vztah B ku C.

Neututlatelné tělesné potřeby

ze zákona zachování života.

 

Když odkvétají kaštany.

Když rozkvétají akáty a májové dívky

do životní velikosti, ohlašuje se červen.

S cestovními plány na léto. Nyní však

 

rozkvétají bílé bezy vůkol. V tu ránu

mě vylekal hrob básníka Libora Pločka –

jako když prolomením rychlosti zvuku

ozve se sonický třesk – otřásající zemí

 

i zdmi podolského hřbitova.

Na tomto světě

bývám otřesen tím, čím jiní zřídka.

Beru si k srdci, co jiní lidé zřídka.

 

Bývám vylekán víc než jiní lidé –

strachuji se víc než strach.

E ku F se má jako H ku G. Zakládá

vztah (poměr) E ku H a vztah F ku G

 

ze zákona zachování života.

 

Je mrtvý víc než jiní lidé. Básník.

 

 

Kolínské artikuly

 

Velký pátek 7. 4. 2023

 

To nám ještě scházelo

na seznamu městopisné neobeznámenosti:

Kolín;

řečený Jeruzalém na Labi.

Hostování v penzionu Pod věží

(svatého Bartoloměje).

V Parléřově ulici.

Shodný druh toaletních papírů používáme

doma, lásko.

Nesvítí slunce.

Na Velký pátek jsme navštívili

kolínskou synagogu.

 

„Když jsem vystoupil na vrchol Golgoty,

strhli ze mě šaty. Byl jsem svlečen donaha.“

Je nepřijatelné, aby druhý člověk

disponoval mým tělem bez mého souhlasu.

 

V nadživotní smrtelnosti. V mateřštině

mailování s básníkem Tomášem Gabrielem.

Je přítelem člověka. Hostuji v jeho řeči –

s mým souhlasem předem. Pomilujeme se?

 

Lásko, co budeme spolu v Kolíně dělat zítra?

 

 

Bílá sobota 8. 4. 2023

 

Zakuckala se. Zuta

s rozpuštěnými vlasy. Pohlavně poslušná.

Plná starých radiopřijímačů,

restaurace s terasou nad Labem.

Narůžovělý pruh na obzoru nad paneláky.

Nad elektrárnou na pravém břehu Labe.

 

Rozhodl jsem se přečíst Demlovu Pupavu.

V Kolíně. Na Bílou sobotu.

Spoluuspokojí nás pistáciový dort?

V troubě. Ve stejnojmenné kavárně

svého času zasedal básník Milan Ohnisko

se Zutou. Je přítelem člověka.

 

Lásko, co budeme spolu v Kolíně dělat zítra?

 

 

Neděle velikonoční 9. 4. 2023

 

Jsme v Kolíně na pozorování.

Kmochova ostrova.

Posel pradliského venkova,

básník Jan Slovák,

se právě ve vlaku prohnal kolem –

vyplývá z krátké textové zprávy

(zdravice). Je přítelem člověka.

 

Skutečnost smrti denně aktualizovaná.

Třetím tělem stáří. Sympatickými nervy.

Nekontrolovaná citoslovce. Některým

citoslovcím mohu později oponovat.

Podle busoly jsem určil oltářní orientaci

v chrámu svatého Bartoloměje.

Lásko, co budeme v Kolíně dělat zítra?

 

 

Pondělí velikonoční 10. 4. 2023

 

Na první pohled jsme si v Kolíně nepřišli

na své.

Tedy budeme muset spoléhat na druhý pohled,

na prozření paměti nostalgie. Zpětně viděno –

teprve nastane, co (přezírané) předcházelo;

 

nedochvilná přítomnost. Vida –

Kmochův ostrov,

když my už tu nebudeme!

Dochvilné vlakové spojení

s Prahou nepřerušeno.

Lásko, co budeme v Kolíně dělat předevčírem?

 

S návratem nepočítáme.

Jiří Dynka (nar. 1959) pochází z Luhačovic, žije v Praze. V osmdesátých letech pracoval jako projektant Výzkumného ústavu průmyslového stavitelství, následně jako topič pražských strahovských kolejí. Zajímá se o hmotné podmínky autorů a autorek poezie (je autorem verše: „Ten, kdo píše, riskuje – / neuplatní se na trhu práce“). Debutoval sbírkou Minimální okolí mrazicího boxu (1997), od té doby vydal dalších deset básnických knih; poslední z nich se jmenuje Matka měla ráda třešně (2023) a získal za ni cenu Nadace Český literární fond.