Klimatická tíseň, neklidná geopolitické situace a nejistá budoucnost. Do nových básní letošní debutantky Olgy Wawracz vstupují motivy, které velmi rafinovaně – skrze niterný filtr – odrážejí problémy a pnutí současného světa: „jsem rozlitá doba / krizový plán“.
lítost
hořícího slunce máme plné dřezy
jsem
trochu jako dítě
jako je blízko ti k vodě
tak je i malý dům místem
a raněná tvář
to před čím jsme utekli
v noci ve tři ráno přijíždějí jeepy
hořícími písky
na západní břeh
nikdo tě neuvidí dítě jak mé vlastní
vysypávat bělmo trhlin ve stromech
přes naše oči zavřené a spící
se rozplývají domovy pro příběh vítězů
přišli s klidnou tíhou
do nemocničních pokojů
jen tři mrtvé lidi
nechali v něm spát
ohňostroje Ria
zahajují velkolepé karnevaly lásky
mám na sobě tři kostýmy
suchozemských zvířat
i tak se však vynoříme
z jednotvaru ryby
všechny nory světa jsou mi
malé
rezivější staré slunce
nechytíš nic co ti nemá
spadnout v dlaně malý střevlík
vysvléknout se do skal
červená se velký motýl
nepocítíš co tě nechce
vyhrabat zpod půdorysu
jako bys byl zdejší
naše tělo a všech jeho
sedm tisíc metrů kůže
způsobuje sobě samo
leukémii míz
všechno co tě obklopuje
leží v srdcích dalších bytí
není ostrov v moři co by
neznal zdejší hmyz
pozice dvou kontinentů
se mezitím změnila
a vůbec holka co ty o tom víš
stejně se jednou
najde někdo
něco vymyslí
procházíš se s matkou
říká to je
skvělé jak je pořád krásně to je
skvělé
říkáš
zapaluješ budovy ve vznikající čtvrti
nicméně
pozice dvou kontinentů se mezitím změnila
takže ti menší
už netrefí zpět
můj druhý syn
posílá světla na severní sítě
s využitím ekliptické
nanofunkční linky
zobrazil jsem jeho zprávu
v 13:28
ale tam
odkud on pochází
už dávno není den
ptala ses mě včera v říjnu
na skleněné věci
záležitost těžkých
odložených dní
procházím se později
po korálcích tvé barvy
tentokrát se nepohneme ani o pár vět
nic se neděje
jen přes maličké mezery
zanikají lidé
směrem k městu
až přijde rozpad krajiny
tvůj glitch mě vrátí tam
kde ještě svítí blesk
ve stromech
se začínají generovat viry
ještě než tě zabijou pošleme si reels
nejsem holka kluk a ani
třetí tajná věc
jsem rozlitá doba
krizový plán
two kids
at the kitchen table
you would eat the buildings like they forbid
you to breathe
two kids
between life and terror
consuming the kitchen table
sleeping
underneath
pátrání v trávě
představuju si to jako ztrouchnivělé houby
jako když při dešti utichne dítě
vracíš se
na stejné tekuté písky
kde ztěžklé dřevo
pohlcuje dech
Olga Wawracz (nar. 2004 v Brně) je básnířka, aktivistka a ilustrátorka. Studuje sociální pedagogiku a poradenství na FF MU. Věnuje se publicistice a lidskoprávnímu a environmentálnímu aktivismu. V roce 2022 zvítězila v literární soutěži Ortenova Kutná Hora, knižně debutovala básnickou sbírkou Komunitní rozměr (Větrné mlýny 2024).