Populární kultura může být katalyzátorem i dějištěm bojů o významy sociálních faktů. Jaký prostor pro symbolický odpor nechává současná česká televizní produkce, která queer identity a vztahy rámuje téměř výhradně jako problém neotřesitelné instituce rodiny?
Od nejpopulárnějších soap oper po reality show sledujeme v české televizní produkci stejný vzorec: v tradiční rodině se vyoutuje queer osoba, rodina projde otřesem, ale překvapivě není odmítnuta jako mocenská instituce – naopak, její výsostná úloha poskytovat vzor správného života je potvrzena. V lepším případě projde vnitřní reformací, proměnou jako vytrženou z liberálního snu: rodina queer člena láskyplně přijímá. V horším případě se vše vyřeší odchodem postavy ze seriálu, odlukou queer postav nebo jejich smrtí. Preferovaná, patriarchálně heteronormativní podoba rodiny musí být legitimizována jakoukoli cestou. Marginální neheterosexuální postavy se bez opory rodiny coby normotvorné instituce v české televizní produkci zkrátka neobejdou.
Dvě svatby a jeden pohřeb
Seriál Ulice (2005) první queer svatbu zobrazil už v roce 2011 – padesátník Jiří (Otakar Brousek ml.) si po neúspěšném vztahu s kamarádkou Simonou a pokusu o dítě vezme za muže …
