Spisovatele a dramatika Františka Xavera Svobodu, jehož realisticko-naturalistické dílo bylo na přelomu 19. a 20. století velmi populární, dnes čte málokdo. Nakladatelství Carcosa ho ve výboru nazvaném Noční host oživuje jako autora strašidelných a tajemných povídek.
Stává se to zřídka: autor, který začal psát před sto padesáti lety a ve své době byl veskrze považován za předního literáta, význačného účastníka tehdy známých kulturních salónů, se v proměnách času dostal do společnosti těch, jejichž jména téměř úplně zapadla a jejichž kdysi často čtené dílo dnes už nikdo ani nerecykluje z antikvárních banánovek. A takový autor je najednou po dlouhých desetiletích znovuobjeven a vydán. Nota bene vydán v úplně jiném kontextu a z jiných pohnutek. Nikoli jako kdysi vcelku hraný dramatik s jistým citem pro psychologii venkovských lidí anebo „skutečný ideový tvůrčí básník rozlohy u nás vzácné a ryzosti, hloubky a poctivosti“ (F. X. Šalda), ale coby autor víceméně povedených žánrových povídek, které ve své době byly spíš přehlíženy anebo opatrně komentovány – slovy literárního referenta a ministerského úředníka J. Vodáka – jako „vyšinuté trochu svou senzačností“. Dramatik, básník a prozaik F. X. Svoboda (1860–1943) …
