V červnu letošního roku uplynulo šedesát let od narození hudebníka, textaře a prozaika Filipa Topola (1965–2013). O autorově díle a životě jsme hovořili s hudebním publicistou a muzejníkem Petrem Ferencem, autorem rozhlasové hudebně-dokumentární série Psí voják Filip Topol.
Pro Český rozhlas jste vytvořil pětidílný pořad o Filipu Topolovi. Co pro vás osobně tento výrazný představitel české alternativní hudby znamenal v době, kdy koncertoval a vydával desky se svou kapelou Psí vojáci, a co z toho zůstalo živé dodneška?
Znamená pro mě víceméně pořád totéž. V době, kdy jsem jako teenager tančil na jeho koncertech, i později, kdy jsem měl k jeho tvorbě dílčí výhrady, jsem Filipa Topola považoval za zcela svébytného umělce. Byl svůj, s nikým jste si jej nemohli splést. I když si Topolovu hudbu už nepouštím tolik jako dřív, je ve mně jako v koze. A doufám, že k ní – i vzhledem ke své profesi – mám co říct.
Dozvěděl jste se při tvorbě seriálu o Filipu Topolovi něco nového?
Třeba to, že si rád stavěl pelíšky a schovával se pod stůl. Že byl navzdory svému frankofilství spíš pivař než vinař. Že jej uklidňovaly ty jeho slavné lepíky, kterými si připevňoval texty ke klavíru a jichž musel spotřebovat kilometry. Když někam přijel …
