„Je to knížka ohlédnutí, uhranutí a vzpomínky, nostalgická a naspodu hořká,“ psalo se na přebalu jedné Seifertovy sbírky z doby socialismu s lidskou tváří. Čas pokročil, ale ohlížíme se pořád. Tentokrát nám pohled „naspod“ předkládá Elsa Aids. Jakou chuť má nostalgie …

Kapitoly nové knihy Elsy Aids vznikaly jako předěly mezi básněmi – z potřeby nahradit bílou plochu stránky méně transparentním prostředím. Výsledkem je „válečný příběh z doby příměří“. Klíčová slova: próza, sociální, pornografie, Česko, současnost.

Dosud nepublikované verše Elsy Aids pocházejí z rozsáhlejšího prozaického textu, kde slouží jako předěly mezi kapitolami. Nemají jednotné hledisko a také úroveň mluvčího kolísá. Osobní výpověď se mění v sociální dokument o „příměří v malé zemi“.

Otiskujeme nové básně autora, v jehož díle si kritika dosud všímala především momentů spojených s odchylkami od lidskosti. Nyní v lehce znepokojivém světle vyvstávají všední situace: odjezdy, spánek, sledování televize, únava a vzájemné léčení.