Dřív než ji jsem znala její obraz – grafiku v tenkém dřevěném rámu, co visela nad rozviklaným jídelním stolem, který jsme našli na nějaké vinohradské ulici. Tlumeně barevné masivní plochy – šedá, šedozelená, tmavě růžová a černá. Uprostřed kontury dvou robustních postav ve vyzývavých …

Z obou stran podél příjezdové cesty k Do­­mu kultury Mír (anebo taky Svět) stojí v nevelkých rozestupech mezi borovicemi po pěti portrétech – mozaiky z kamene a smaltu, každá něco přes půldruhého metru na metr, v kovovém rámu, na kovových nohách. Dva spisovatelé, tři skladatelé, …

Dávno si říkám, že musím „pryč z lágru“, daleko od všech těch vzpomínek na stalinské represe třicátých let minulého století. Vždyť často to není ani žádná velká literatura, žádný Šalamov, jen skromná a bolestná svědectví, která v drobných obměnách opakují v podstatě totéž a čtenáře …

Vzpomínky Solženicynovy spolupracovnice Anny Garasjovové byly dokončeny v roce 1991 a vydány na autorčino přání až posmrtně, v roce 1997. Nepřiživují pouze přirozenou posedlost minulostí a víru v to, že již samo její uchování ji může pomoci překonat, ale nabízejí i nový úhel pohledu.