Pro imaginární návštěvníky jsem měl židli
vyrobenou z rákosu, nalezenou ve sběru.
Na místě sedátka byla díra
a nohy měla rozviklané,
ale pořád ještě vypadala důstojně.

Sám jsem na ní nikdy neseděl, i když
s pomocí polštáře by se to dalo,
opatrně, s koleny těsně u sebe,
tak, jak si …