Svůj čistý kalich k nebi zdvihá zimní noc.

Své srdce zdvihám též, své srdce půlnoční,

ó Pane, srdce své! v tvá nekonečna sirá,

a přece dobře vím, že všude mlčení,

že není nikde, proč to srdce lačně zmírá;

a vím, že klamem jsi, a ret můj tebe vzývá

a kolena má; zavřena že dlaň tvá, vím,

i k zoufalství …