Romaňolsky se to městečko jmenuje Dve­dla. Píše se to s nějakými apostrofy, tečkami a čárkami – nepamatuju si. Dvedla, Dovadola. Nic, nic v údolíčku pod Apeninami. Pár uliček mezi domy, náměstí s podloubím a lednovým sluncem a výhledem na opatství. Sedl jsem si před Bar Centrale (nápis …

Nechci tě, říkáš. Říkáš mi,

že nic necítím. Že tě necítím.

V noci polárkový dorty a urážíš se,

nemluvil, vrazil, věděl, vrazil,

nad krabičkami od polárkových

říkáš, jsi jí pořád podobnější, tý

tam v noci, místo, abys vrazil,

dortů, říkáš, nad bílými rohlíky,

nervózní …

Variace na lidové pranostiky, inzerát osamělého nadšence do mineralogie, jména pornohvězd, rady detektoristy, chorvatská apokalypsa a spousta přírody. Nové verše Petra Borkovce se vyznačují smyslem pro humor a hravým ohýbáním jazyka.

Povídka Petra Borkovce z připravované knihy Lido di Dante zaznamenává odvrácenou stranu spisovatelské existence. Pár dobrých knížek, cesty za honoráři, hraní role, život.