Zatímco hřbitov se celý den usmívá z obzoru
svou táhlou sluncem rozzářenou zdí z cihel
v hospodě na protějším nábřeží trčí večer u stolu tristní
Ir s Irkou
jako by je oba vyřízli z téže zcepenělé krávy
Za oknem záchodku je zase z večeře jen skučení
vichřice v přilehlé uličce
Novou báseň Petra Krále lze chápat nejen jako „deník neúspěšného vynálezce“, ale i jako text, v němž se skrytě, o to však rafinovaněji odrážejí aktuální témata.
