K nejčastějšímu žánru vězeňské literatury patří korespondence. Ať jde o motáky, útěšné listy, milostná vyznání či úvahy, forma dopisu dobře vystihuje situaci vězněného, jenž lačně očekává aspoň kusé zprávy „zvenku“, aby se mohl vztáhnout k horizontu domova. Sám je přitom konfrontován …

Když v roce 1912 spisovatel Karel May odjížděl z jáchymovských lázní, kde se léčil z celkové zchátralosti, napsal do návštěvní knihy: „Viděl jsem duši světa oživlou v kameni, kéž by i ta moje žila stejně.“ V textech muklů, kteří prošli uranovými doly, však Jáchymov připomíná spíše peklo.