Tým Ivana Buraje svou „studií rozhovoru o klimatické krizi“ předkládá těžké téma, kolem nějž čeští divadelníci zatím spíš opatrně našlapují. Brněnským inscenátorům slouží jako třaskavina spolehlivě pustošící rodinnou „idylu“.

Brněnské Národní divadlo se na svých dvou činoherních scénách v aktuální sezóně přihlásilo k pestré dramaturgii – a Mars, nejnovější hra dramaturga a scenáristy Mariuse von Mayenburga, uvedená poprvé teprve v květnu 2018 v Schauspiel Frankfurt, do plánu dramaturga Milana Šotka bez váhání …

O podfinancovanosti kulturního sektoru se hovoří už třicet let. Jak vypadá aktuální praxe nezávislých divadelních organizací a jejich zaměstnanců? Jak funguje grantový systém, na němž jsou závislé? A není za nedůstojné pracovní podmínky umělců zodpovědný sám stát, který toto prostředí reguluje?

Vztah místního tvůrčího prostředí i publika k političnosti na divadelní scéně se proměnil. Zatímco v devadesátých a nultých letech byla spojitost divadla s angažovaností nevítaná, dnes se k politické citlivosti hlásí čím dál více autorů i souborů. Co nám tento trend říká o povaze dramatického umění?

Inscenace dramatu Thomase Bernharda Ritter, Dene, Voss pod názvem Oběd u Wittgensteina je odvážným gestem dramaturgie Stavovského divadla. Čím dalším kromě titulu se interpretace režiséra Daniela Špinara a dramaturgyně Marty Ljubkové liší od původní hry?

Režisér Jiří Adámek ve Studiu Hrdinů završil trojdílný cyklus inscenací zkoumajících lidské vnímání. Představení Oči v sloup se soustředí na úhel pohledu a směřování pozornosti, pokouší vztah diváka a herce a sleduje proces uvědomování si přítomného.

Režisér Ondřej Štefaňák na dvou pražských scénách odpovídá na otázku, jak vypadají dnešní vztahy ovlivněné globalizací a digitálními technologiemi. Lonely Horny Only v A Studiu Rubín se soustředí na uživatele seznamovacích aplikací, Láska v době globálních změn v MeetFactory stíhá i pranýřovat …

Dva večery, osm evropských performerek a hala bývalého hobby marketu Bauhaus o ploše pět tisíc metrů čtverečních – takový byl rámec čtvrtého ročníku festivalu autorského divadla a současného umění Norma. Čím konkrétně byl naplněn?

Ivan Buraj a Jan Kačena zdramatizovali jeden z nejznepokojivějších románů 20. století, Kosmos Witolda Gombrowicze. Výběr textu i jeho divadelní tlumočení cílí na náročnější část diváctva, užití techniky živé kamery by ale mohlo zaujmout i publikum, které baví kombinování médií na jevišti.

Už dvanáct let působí v Berlíně organizace LAFT. Funguje v principu jako odborová a oborová podpora pro divadelní nezávislou scénu. Spravuje rozsáhlou síť umělců a umělkyň na volné noze, propojuje, informuje, organizuje a především lobbuje u místních politiků za důstojné pracovní podmínky nezávislých …