Studentská skupina Ne!Musíš to vydržet se na jaře letošního roku prostřednictvím anonymního formuláře zeptala studentek a studentů divadelních fakult DAMU a JAMU na jejich zkušenosti se studiem. Odpovědi, po­­ukazující na různé etické i pedagogické nedostatky včetně zneužívání moci …

Litevské divadelní režisérky a vizuální umělkyně, jejíž inscenace Alfa (Operomania) bude zahajovat letošní Palm Off Fest, jsme se zeptali, jak na její znepokojivá díla reaguje publikum a proč ji fascinuje kognitivní neurověda. Dotkli jsme se i přístupnosti Williama Shakespeara a lidské přirozenosti.

Slovenského divadelního režiséra a skladatele Jozefa Vlka, jehož inscenaci Glitch uvede festival 4+4 dny v pohybu, jsme se zeptali, jak pracuje s literaturou a jinými uměleckými druhy nebo i s kýčem. Hovořili jsme také o inspiraci Dantovým Očistcem.

Restart hradeckého divadelního festivalu představuje naději, že nostalgie po estetice devadesátých let snad definitivně skončila. Příslibem aktuálnější dramaturgie se staly dvě zahraniční inscenace, slovinská Médea v režii Olivera Frljiće a litevská konceptuální inscenace Büchnerova Vojcka.

Výrazným tématem letošního Kiosku, slovenského „festivalu obojživelného divadla a tance“, jehož čtrnáctý ročník se odehrál na přelomu července a srpna, byly mimikry, skrývání a přizpůsobování se. Která představení se k těmto motivům vztahovala nejvýrazněji?

Série videí Tribuna X10 je pokusem využít pandemické bezčasí k ohlédnutí za dějinotvornými událostmi českého státu v posledních sto letech. Jak přistoupili k videoformátu jednotliví divadelní tvůrci a tvůrkyně, jak interpretovali momenty, které měnily historii?

Přátelé Bertolt Brecht a Walter Benjamin sdíleli přesvědčení, že poznat a transformovat lidskou společnost je možné. Ve zlomovém historickém okamžiku má poznání zachránit minulé, aby vydalo počet z přítomného. Takových okamžiků dosahuje Brecht skrze dramatická gesta, jež jsou podle Benjamina …

Divadlo D 34 bylo jednou z nejvýraznějších odpovědí české divadelní avantgardy na krizi modernity – už samotný mnohovýznamový a postupně se proměňující název této scény akcentoval aktuálnost jejího programu. Jak toto centrum dobové kultury fungovalo a co mělo být vyústěním jeho činnosti?

Jaká byla geneze performativních projektů ve dvacátých a třicátých letech minulého století, na jejichž přípravě a provedení se přímo podílely dělnické spolky? Na vytváření nových žánrů, které měly odrážet a formovat odlišnou společenskou realitu, s dělníky často spolupracovala umělecká avantgarda.

Následující text je polemickou reakcí na článek Adaptace, nebo přežití? herečky a filosofky Anny Luňákové, která má za to, že nucený přesun do online prostředí může vést k zásadní proměně toho, co vůbec považujeme za divadlo. Je tento vnější tlak přínosem, nebo překážkou divadelní tvorby?