Divadlo Continuo svůj tradiční letní site specific projekt umístilo do českobudějovického nákladového nádraží. Ve vlakových vagónech tvůrčí tým nabídl působivou sérii obrazů, jimiž se snažil hledat odpověď na otázku, kterou si aktuálně klademe dennodenně: „V jakém světě to žijeme?“

Základní myšlenka románu Michaila Bulgakova o nekončícím boji dobra a zla jako trvalé součásti lidské existence ožila v projektu nezávislého uskupení Tygr v tísni v pražském Paláci Hrzánů z Harasova. Produkce je obdivuhodná, jevištní přesvědčivost už méně.

Divadlo Orfeus v aktuální sezóně uvedlo inscenaci Hostina pro Jestřába. Mnohovrstevnatá hra spisovatele a hudebníka S.d.Ch. zkoumá – a také pokouší – ikoničnost Jaroslava Foglara. Co autora vedlo k napsání této hry?

Kdo má právo či možnost mluvit? A jaká je síla hlasu marginalizovaných? Kolem těchto témat se točil program letošního ročníku vídeňského divadelního festivalu Wiener Festwochen. Akce ovšem přinesla i jeden skandál a s ním další otázku: je možné dát prostor rapperovi s nekorektním jazykem a …

Díky herci a performerovi Jakubu Gottwaldovi a spolku Krajinou přílivu ožívá v libeňské synagoze neokázalé, a přesto strhující drama o profesorce Růženě Vackové, perzekvované nacistickým i komunistickým režimem. Jak neotřele zpřístupnit historickou postavu a její životní zkušenost?

Kanadsko­-francouzská divadelní inscenace Kanata v režii Roberta Lepage vyvolala diskusi mezi zastánci svobody umělce, jenž si pro svou tvorbu může vypůjčit cokoli, a obhájci stanoviska původních obyvatel Kanady, kteří kulturní apropriaci svých příběhů považují za zcizení vlastního hlasu. …

Divadlo v Dlouhé připravilo adaptaci prózy Světlany Alexijevičové, v níž běloruská nobelistka zpracovává skutečné výpovědi lidí z období po rozpadu Sovětského svazu. Před inscenací Konec rudého člověka stojí těžký úkol: jak načrtnout charakter ruské kultury devadesátých let, a přitom se vyhnout …

Německojazyčná divadla se ani před covidem nebránila trendům spojeným s digitalizací. Kde je namístě důraz na fyzičnost a tělesnost, a kde je lpění na těchto výrazových prostředcích naopak projevem nechuti pracovat s dobovým kontextem a vystoupit z komfortní zóny osvědčených uměleckých forem?

Soubor Tabula Rasa ve svých kusech Proroctví, CERN či Vzduch zaujme smyslem pro fantazii, hravost a vynalézavost, s níž klade staré objekty do nových souvislostí, i neortodoxním chápáním divadla jako platformy absolutní svobody a imaginace. Jak jeho poetika vznikla, jsme se zeptali všech jeho členů.

Ruský dramatik Viktor Šenderovič zavítal v březnu do Prahy na pozvání Divadla pod Palmovkou, které uvedlo filmovou inscenaci jeho hry Vidět Salisbury. Umělce prohlášeného v Rusku za „zahraničního agenta“ jsme se zeptali, jak Putinův režim přistupuje k humoru a jak se proměnil vztah …