Expozice v Náprstkově muzeu věnovaná zřejmě nejznámějšímu českému cestovateli Emilu Holubovi i její doprovodná publikace vyvolaly řadu kritických reakcí. Zřejmě i proto, že vůči Holubovi neváhají uplatňovat současnou dekolonizační kritiku. Takový postup však vůbec není od věci.

Reprezentativní publikace Podnik s nejistým koncem není prvním knižním rozhovorem s Petrem Pithartem – a ani nejlepším. Novinářka Andrea Procházková je silná v otázkách na dění z posledních let, ale při otevíraní minulosti českého expremiéra sklouzává k jednorozměrnému inkvizitorství.

Český překlad životopisu Josipa Broze Tita od Jože Pirjevce je přehledem politických dějin Jugoslávie, ale fenomén jejího vůdce objasňuje jen zčásti. Přesto osvětluje mnohé momenty, bez jejichž znalosti lze jen stěží přemýšlet nad dějinami někdejšího multietnického státu a jeho verzí socialismu.

V roce 2014 ho zajali a mučili Ruskem podporovaní separatisté, když pro CNN pokrýval sestřelení letu MH17. Dnes ukrajinský fotoreportér Anton Skyba učí novináře a novinářky, jak pracovat ve válečných podmínkách, a prosazuje transparentní přístup ukrajinských úřadů k mediálním profesionálům.

Málokteré beletristické dílo posloužilo věci antikomunismu tak jako román Devatenáct set osmdesát čtyři. George Orwell se ovšem nadšeného přijetí, kterého se mu dostalo od konzervativního tábora, už nedočkal, takže se můžeme jen dohadovat, jak by na ně reagoval. Skutečností zůstává, že byl …

Oba proslulí odpůrci totalitarismů – Arthur Koestler i George Orwell – se zúčastnili španělské občanské války. Zatímco první strávil většinu času ve vězení na vzbouřeneckém území, druhý bojoval na frontě jako člen dělnické milice. Oba jen o vlásek unikli smrti.

Fenoménem místní nejužívanější ilegální drogy se donedávna nezabývala žádná ucelená práce. Apolena Rychlíková a Pavel Šplíchal v knize Piko vsadili na publicistický, reportážní přístup. Pervitin představují především optikou uživatelů, kteří s ním sice mají největší zkušenosti, ale na jejich …

Kniha Pavla Balouna „Metla našeho venkova!“ ukazuje, že první a druhá republika nebyly zdaleka tak civilizovaným zřízením, jak se domníváme – konkrétně ve vztahu k romské populaci. Analýza protiromských represí „masarykovského“ státu představuje v mnoha ohledech …

Myšlenka, že lidé jsou od přírody dobří, není nijak nová – stejně jako ta, že jsme předurčeni k soutěžení a válčení. Nizozemský historik Rutger Bregman ve svých „dějinách naděje“ zaujal vyhraněně optimistický postoj. Spornost jeho tezí přitom vychází z přehnaného důrazu na …

Americký historik Gary B. Cohen se věnuje středoevropskému prostoru v éře dlouhého 19. století. Práce o rakousko­-uherském vzdělávání obsahuje důkladné rozbory populační statistiky a výukových osnov, ale nezapomíná ani na každodennost studentů a vyučujících.