Podvýživa v jižní Asii není jen důsledkem nedostatku potravin. Mnohem důležitější roli hrají zastaralý systém zemědělství a společenské nerovnosti. Zelená revoluce zaměřená na pěstování obilnin sice ve své době odvrátila od Indie hrozbu hladomoru, ale dnes by zemědělství potřebovalo novou transformaci. …

Požár londýnského věžáku Grenfell v roce 2017 se stal symbolem tristní situace nájemního bydlení v britské metropoli. Ideály obecního bydlení, které se ve Velké Británii povedlo realizovat po druhé světové válce, rozbila privatizační politika Margaret Thatcherové.

Odchod mladých lidí za prací a lepší životní perspektivou směrem na západ je fenomén, který je na Balkáně velmi zřetelný. To se týká i Bosny, z níž by podle jednoho z průzkumů nejradši odešel každý druhý mladý člověk. V zahraničí se jim sice lépe žije, ale ne všichni se tam cítí jako doma.

Když se řekne Transylvánie, kdekdo si vybaví knížete Draculu. Následující reportáž sice nepřehlíží dědictví slavného románu, ale popisuje současné putování do železáren v Hunedoaře, které se perspektivě Stokerova díla zcela záměrně vzpírá. Možná právě proto nabízí postřehy, jež běžný turista …

Dějiny odporu vůči reálněsocialistickému režimu a KSČ jsou zatíženy mytologií, která ovlivňuje výběr i líčení novodobých československých hrdinů. Jak vypadá převažující narativ vyprávění o třetím odboji? A jak bychom měli příběhy antikomunistických bojovníků reflektovat v rámci výuky?

Ministr Petr Gazdík svůj poradní tým k chystané reformě školství uvedl slovy: „Chtěl jsem lidi, kteří mi nebudou kývat, ale budou oponovat a hledat to nejlepší řešení.“ Jedním z nich je nakladatel Jiří Padevět, který zodpovídá za nové pojetí výuky moderních dějin. Jaký je jeho pohled …

Na konci května uplynulo osmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, který provedli parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík. O tom, nakolik je dnes tato událost vnímána jako zásadní milník v národních dějinách, svědčí mediální zájem věnovaný jejímu výročí. Co to vypovídá …

Tradiční levicové strany se staly fungujícími součástmi (neo)liberálního systému. Levice by se měla opět pokusit nalézt svou vlastní řeč a usilovat o všeobecnou emancipaci, jež se bude týkat všech lidí bez omezení a bude respektovat i ne­-lidskou přírodu.

Ernst Bloch byl teoretikem naděje, což neznamená, že jeho myšlení bylo zcela odpoutáno od reality. Nepřehlížel ani roli zklamaných nadějí, které sice historicky neuspěly, ale přesto mohou obsahovat revoluční potenciál, jenž může být prvním krokem na cestě k novým „konkrétním utopiím“.

Můžeme z melancholie, která k levici neodmyslitelně patří, čerpat sílu, nebo nostalgické ohlížení za minulostí naopak znehybňuje veškeré emancipační síly? Nejen nad možností smíření zdánlivě protichůdných postojů v rámci strategické diskuse o budoucnosti levice se zamýšlí následující esej.