Knižní vydání rozhovorů, které česká novinářka Petra Procházková vedla s ruskými odpůrci, ale i příznivci Putinova režimu, se snaží nastínit, co vedlo k ruské agresi na Ukrajině. Zároveň se pokouší odpovědět na otázku, zda má dnes vůbec smysl s Rusy diskutovat.

Autor knih Pojem politična nebo Teorie partyzána patří k nejdůležitějším postavám politické teorie 20. století, ale také k těm nejkontroverznějším. Glossarium, které vznikalo mezi lety 1947 a 1958, přináší záznamy z doby, kdy byl Carl Schmitt za své působení v NSDAP odsunut na vedlejší kolej, …

Kniha Bruna Leipolda Citizen Marx přináší nový pohled na jednoho z nejvýznamnějších myslitelů moderní doby a ukazuje, jak hluboce byl Karl Marx ovlivněn republikanismem. To se výrazně projevilo v jeho chápání svobody a v přesvědčení o potřebě funkčních demokratických institucí.

Během posledního roku vyšly dvě publikace věnované antropocénu. Antropocennosti a Jen další konec světa se snaží přiblížit širší veřejnosti současnou situaci, kdy se nevratně mění životní podmínky na planetě, a tím i naše životy. První kniha sestává z esejů, druhá obsahuje tematické rozhovory.

Na rozdíl od prozaických příběhů ze světa skřítků muminů, určených dětskému čtenářstvu, obsahují muminí komiksy Tove Jansson výrazně kritický pohled na společnost. Dokonce by se dalo říct, že komiksové stripy známé finské autorky představují myšlení blízké kulturnímu kritikovi Marku Fisherovi.

Trumpovo tažení proti environmentálnímu zápolení s klimatickou krizí začalo těsně po inauguraci. Americký prezident podobně jako ve svém prvním volebním období téměř okamžitě odstoupil od Pařížské dohody, jíž se v roce 2015 více než dvě stě států zavázalo ke společnému snižování emisí skleníkových …

V průběhu posledního roku přišel Írán o řadu pozic, které si na Blízkém východě budoval po desetiletí. Ztratil mimo jiné klíčové klienty a spojence. Oslabení v mezinárodních vztazích jej může vést k opatrné liberalizaci v domácí politice.

Konflikty, které se odehrávají na blízkovýchodních válčištích, se přenášejí také do Evropy. Týká se to zejména Německa, které tento přenos zažilo po roce 2015 během uprchlické krize a zažívá ho i nyní v souvislosti s válkou v Gaze.

Když je řeč o Blízkém východě, nelze vynechat saúdskou monarchii a její vliv na tamní dění. Pod vedením korunního prince Muhammada bin Salmána se sice země opatrně reformuje, na charakteru diktatury to však nic nemění. Do popředí zájmu vládnoucí dynastie se navíc vrátila palestinská otázka.

Co bude s kurdskou autonomní oblastí na severovýchodě Sýrie poté, co se vlády v zemi ujalo islamistické hnutí Hajját Tahrír aš­-Šám? Z jakých variant dalšího vývoje si Kurdové mohou vybírat? A kde je Západ, který syrské Kurdy donedávna považoval za spolehlivé spojence?