Rozdílnost kvality železniční dopravy v obou částech sjednoceného Německa je odrazem odlišností, které potvrzují předpoklad, že Východ je spíše než rovnocenným partnerem Západu stále jeho chudším příbuzným. Jak tedy vypadá cesta vlakem po chátrajících nádražích Saska, Durynska a Saska­-Anhaltska? …

Z feministického pohledu byly v době znovusjednocení SRN východoněmecké ženy v některých ohledech emancipovanější než ženy na Západě, i když nepochybně žily v ryze patriarchálním systému, a navíc v diktatuře. Vývoj po roce 1989 tak lze nahlížet jako promarněnou šanci nejen feminismu, ale i …

Lidé z bývalého východního Německa se stále cítí být občany druhé kategorie. Důvodem nejsou jen nižší platy, ale i nízké zastoupení v rozhodovacích orgánech země. Zvyšující se napětí vede například k nenávisti vůči imigrantům nebo k příklonu k nacionalismu a pravicovému extremismu.

Tramping jakožto komplexní subkulturu lze nahlížet z mnoha perspektiv. Jednou z možností je zkoumat jeho topologii – tedy prostor, v němž je ukotven, a významy či rytmické struktury s danými místy spojené. Nemusí přitom jít jen o historické či etnografické přehledy, ale také o inspiraci …

Debata o ideologickém podhoubí trampingu by neměla pomíjet fakt, že zpočátku v hnutí převažovali trampové, kteří měli blízko k myšlenkám komunismu. Svobodné táboření mělo za první republiky množství příznivců zejména mezi proletáři, což nepřehlížela ani komunistická strana.

Fenomén českého trampingu nelze hodnotit jednoznačně – ačkoli do určité míry vyrůstal z konfliktu s establishmentem, v mnoha ohledech se snažil strukturám moci zalíbit. Hnutí tak zůstalo rozkročené mezi podvratností a eskapismem, subkulturními kořeny a masovým zájmem.

Rozporuplná historie Bauhausu naznačuje, že představa o pevně zakotvené ideologické příslušnosti směru nemusí vždy odpovídat skutečnosti. Proč se nacionálněsocialistické Německo k Bauhausu otočilo zády, kdežto Mussoliniho Itálie mu dala svobodu vyjádření? Nejen o mýtu přirozeně levicového umění …

Po událostech posledních měsíců je všeobecně známo, že brazilský prezident Jair Bolsonaro problematice životního prostředí nepřikládá velkou důležitost. Pod jeho vedením probíhá cílená destrukce propracovaného systému ochrany přírody. Jakou konkrétní podobu a jaký dopad jeho kroky mají? Kdo …

Kniha filosofa Luciana Floridiho Čtvrtá revoluce se zabývá nejen tím, jak infosféra mění naše nahlížení na svět, ale také jak ovlivňuje biosféru. I když často slyšíme, že nové technologie mohou napomoci ochraně přírody, skutečnost je zatím přesně opačná. Pro využívání informačních technologií …

Ačkoliv se termínem industry 4.0 rozumí něco na způsob čtvrté průmyslové revoluce, jde spíše o rafinovaný produkt myšlení, které se řídí pouze zákony trhu. Vynalézání norem, které mají určit obsah tohoto pojmu, je především svébytnou marketingovou kampaní, která by si ráda podmanila společenskou …