V Libanonu a v jeho sousedství se toho v posledních týdnech děje příliš mnoho: příměří, pády režimů, nové vlády, porušování příměří. Místní obyvatelé nevědí, zda mají dřív truchlit, nebo se radovat. Společností se šíří především obrovské vyčerpání, ale občas se objeví záblesk naděje.

Podle oxfordského slovníku se slovem roku 2016 stal pojem „post­-truth“, zřejmě v reakci na výsledek referenda o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a na výhru Donalda Trumpa v prezidentských volbách téhož roku. Hlavními atributy postfaktické doby jsou zahlcení nesourodými …

Monografie historika Pavla Dvořáka nazvaná Apoštol demokracie se věnuje budování oslavné mytologie kolem prezidenta Edvarda Beneše. Autor však pomíjí politikův „antimýtus“, nereflektuje aktuální benešovské polemiky a pracuje s velmi vágní koncepcí mýtu jako takového.

Skoro šedesát let trvalo, než se disertace Václava Štěpána na téma českého anarchistického hnutí od devadesátých let 19. století do první světové války dostala ke čtenářům. Přesto kniha Český anarchismus na přelomu století představuje dosud nejpodrobnější zpracování tuzemských dějin tohoto …

Rozsáhlý příspěvek k dějinám Spojených států amerických nazvaný Samozřejmé pravdy původně vyšel v době prvního Trumpova mandátu. Americká historička Jill Lepore v knize líčí americkou historii prizmatem klíčových rozepří. Ty současné přitom vidí jako jedny z nejvyhrocenějších.

Pokud vás zajímá Blízký východ, neměl by vám uniknout nedávno publikovaný dialog mezi Přemyslem Houdou a Břetislavem Turečkem. Kromě toho, že vám umožní nahlédnout do problematiky jednoho z nejkonfliktnějších regionů světa, dozvíte se leccos o stavu českých médií.

„Přiklánějí se americké korporace k MAGA?“ Tak zní titulek nedávného článku ve Financial Times, který dobře vystihuje proces pozorovatelný u velkých nadnárodních korporací sídlících v Americe. V poslední době se hodně píše o přidružení lidí, jako je Elon Musk, Jeff Bezos nebo Mark …

Norská spisovatelka a novinářka Åsne Seierstad se ve své nové reportážní knize vrací prostřednictvím příběhů tří postav do Afghánistánu. Zatímco její ambicí evidentně bylo zachytit život společnosti, ochromené návratem Tálibánu k moci, v jeho úplnosti, pozornost je věnována především problematice …

Překlad práce britské historičky Celie Donert Práva Romů je zásadním příspěvkem k dějinám Romů v socialistickém Československu. Zároveň vrhá nové světlo také na téma kontinuity lidských práv před rokem 1989 a po něm.

Existuje řada problémů, které ještě nepronikly do širšího společenského povědomí. Důležitou roli při osvětě pak může hrát i kultura. Klimatická krize dnes ale rozhodně není okrajovou záležitostí, a je proto otázka, zda má smysl plnit stránky románů přímočarým upozorňováním na všeobecně známou věc.