S díly Marty Hošťálkové (1976), absolventky pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (1995–2001, Ateliér veškerého sochařství, prof. Kurt Gebauer) se nelze setkat příliš často. O to intenzivnější a neotupený může být pohled na autorčiny subtilní kresby, objekty v přírodě, na režírované prostupy přírody do galerijních rámců nebo improvizované objekty pro konkrétní určené místo.
Připomeňme její starší dílo Mandala (1997), vytvořené z papírových konfetů, Krajiny (1997), malované v redukované podobě hlínou na obvodovou zeď domu i v jeho interiéru, nebo novější realizaci Synagogy květ (2003) – pískem vysypávaný obrazec na podlahu českokrumlovské synagogy.
Pozoruhodné jsou autorčiny kresby z jejího francouzského pobytu na L’École supérieure des Beaux-Arts v Marseille roku 2000. Jedná se o soubor tužkových kreseb vytvářených se zavřenýma očima (např. Tanec, Velikonoce, Chaos, Požerák času, Maska, Levitace ad.). Práce ne zcela korigované ruky a pouze částečné protnutí záměru s „náhodně“ vedenými liniemi vytváří živé, vitální obrazy psychických situací a stavů, blízké meditaci či poezii. Zvlášť nosná je tu bezprostřednost, improvizace a nedořečenost křehkých výstupů na papíře vedených čistou imaginací. Takový pocitový herbář, ke kterému se lze vracet a znovu jej očima uchopovat a číst.