se jmenuje ambiciózní a v mnohém exkluzivní projekt představující francouzská a ruská mistrovská díla z let 1870–1925, která pocházejí ze státních sbírek v Moskvě a Petrohradu.
Düsseldorfská instituce Museum Kunst Palast, Ehrenhof 4–5, realizuje jedinečnou společnou přehlídku mistrovských děl francouzské a ruské avantgardy za asistence britského kurátora Normana Rosenthala. Představuje středoevropské veřejnosti více než 120 děl ze sbírek čtyř ruských muzeí –z Ermitáže a Státního muzea v Petrohradě, ze Státního Puškinova muzea a Treťjakovské galerie v Moskvě.
Výstava, která se v Německu zastavuje pouze v movitém, průmyslovém a politicky vlivném Düsseldorfu (kde trvá do 6. 1. 2008), chce postihnout fascinující umělecké a tvůrčí paralely, vzájemné vlivy, ale i rozdílné cesty ve směřování moderny obou kulturních velmocí – Francie a Ruska. Spektrum vystavených děl sahá od ruského popisného realismu Ilji Repina přes jednotlivé avantgardní směry – cézannismus, fauvismus, neoprimitivismus, kubofuturismus a abstrakci – až k suprematismu.
Nejdůležitější průkopníci francouzského a ruského malířství jsou představeni klíčovými díly, například Paul Cézanne slavným dílem Mont Saint-Victoire, Henri Matisse učebnicovým Tancem a Červeným pokojem, Marc Chagall klasickým obrazem Rudý Žid, Vasilij Kandinskij progresivní Kompozicí č. 7, Vladimir Tatlin konstruktivistickým Ženským modelem a konečně Kazimir Malevič triptychem Černý kříž, Černý kruh a Černý čtverec, který zamíchal karty ve vývoji celosvětové moderny a nedá spát ani současnému vizuálnímu umění. Výstava, kterou společně zaštítila vládní esa současné Evropy a hybatelé světové politiky – spolková kancléřka Angela Merkelová a prezident Ruské federace Vladimir Putin –, putuje poté do další kulturní metropole – Londýna. Ruské sbírky, ruští a francouzští umělci, britský kurátor a výstava v Německu a Velké Británii. Příkladná ukázka, nebo politická demonstrace evropské kulturní spolupráce? Velmocenské spojení a porozumění přes uměleckou modernu? Proč ne? Nezapomínejme v této souvislosti ale na Putinovy právě vyhrané ruské volby a jiné „doprovodné akce“. Toto pozadí by mělo nutit ke střízlivějšímu hodnocení či přímo ke zdravé skepsi.