V roce 2001 se Brian McGlynn, šéf PR oddělení potravinářského velikána a výrobce Viagry – firmy Pfizer, obával šrámů na image své branže: „Lidé říkají, že raději nějakému bohatému bělochovi zajistíme erekci, než abychom Afričanovi pomohli s AIDS.“ Jeho strach byl oprávněný.
S HIV/AIDS žije na světě přes čtyřicet milionů osob. Dva miliony užívají antiretrovirální léky (zpožďují nebo zabraňují vypuknutí AIDS, nemocným umožňují důstojně dožít). To je oproti dobám nedávným velký pokrok. Dalších pět milionů je ale naléhavě potřebuje. Jelikož se jedná o spodinu obyvatelstva planety, léky firmy Pfizer a dalších si obvykle nemohou dovolit.
Trh má z AIDS radost
Trh s léky proti AIDS měl na začátku tohoto století hodnotu čtyř miliard amerických dolarů ročně. Byl pod kontrolou velkých farmaceutických koncernů. Jejich exkluzivní pozice přímo souvisí s pravidly prosazovanými Světovou obchodní organizací (WTO). Na všechny nové léky se po dvacet let vztahují přísné patenty. Existují ale i skuliny. Při ohrožení veřejného zdraví může vláda dané země uložit na příslušný lék povinnou licenci. To jí umožňuje donutit držitele patentu, aby povolil místní levnou výrobu kopie daného léku, ovšem téměř výlučně pro domácí trh. Pro země bez vlastního farmaceutického průmyslu jsou definovány podmínky, za kterých mohou tzv. generika dovážet. Překonat byrokratické překážky se však povedlo teprve loni a zatím pouze Rwandě.
Farmaceutičtí velikáni své právo na patenty zdůvodňují náklady na vývoj léků. Podle Krisany Kraisintu, thajské vědkyně, která vyvinula velmi levné generikum, jsou však výdaje farmaceutických společností na marketing a správu více než dvojnásobné oproti investicím do výzkumu. Některé z nich navíc licence na účinné látky skupují od státních výzkumných ústavů, jež je vyvinuly s podporou peněz daňových poplatníků. To je případ koncernu Bristol-Myers Squibb, který licenci na účinnou látku Zerit odkoupil od Univerzity Yale.
Poctivci proti pirátům
V roce 2000 stála nejlevnější roční léčba pro jednoho pacienta originálními antiretrovirálními léky 10 439 USD, Brazílie nabízela generika za 2767 USD. V roce 2006 stál nejlevnější originál 556 USD, „pirátská“ firma Cipla z Indie nabízela kopie za 132 USD. Výrobci generik společně s veřejností donutili farmaceutické giganty výrazně zlevnit. Bohužel i současných méně než sto dolarů na pacienta ročně je pro většinu nemocných beznadějně vysoká částka.
Výrobci originálů se nevzdávají bez boje. Tlaku ze strany USA byla v minulosti vystavena Brazílie, které se díky vlastní produkci generik a jejich bezplatné distribuci podařilo výrazně snížit počet lidí podlehnuvších AIDS. Spojené státy pod tíhou kritiky nakonec ustoupily. Pozornost světové veřejnosti však připoutal zejména jeden případ.
GlaxoSmithKline, Merck, Boehringer Ingelheim Bristol-Myers Squibb, Pfizer, Novartis, Roche, Bayer a 31 dalších farmaceutických firem podalo v roce 2001 žalobu na vládu Jižní Afriky za porušování patentů, když umožnila dovoz a výrobu generik. Po mezinárodních protestech žalobu stáhly. Kauzu ukončila mimosoudní dohoda, podle které se firmy zavázaly poskytnout jihoafrickým pacientům až šedesátiprocentní slevy. Konkurence výrobců generik vedla k dramatickému poklesu cen antiretrovirálních léků první generace. To se však již netýká nových léků, u nichž je výroba levných kopií od roku 2005 významně omezena. Tehdy začali jejich hlavní producenti Indie, Thajsko a Brazílie na základě svého závazku k WTO také připouštět patenty na léky. Léčba pacientů novými, méně toxickými kombinacemi léků, doporučenými Světovou zdravotnickou organizací, se oproti starším lékům prodraží pětkrát. Podávání nových kombinací léků pacientům, kteří na předchozí léčbu vyvinuli odolnost, se prodraží deset- až dvacetkrát. S tím, jak se v příštích letech bude jejich počet rychle zvyšovat, může vysoká cena nových preparátů opět způsobit širokou nedostupnost léčby.
AIDS je stále nemocí chudých (a pověrčivých)
Někdy se i farmaceutický gigant více či méně dobrovolně slituje a bezplatně poskytne některý ze svých produktů. Boehringer Ingelheim zpřístupnil v Africe zdarma lék Viramun, podávaný HIV pozitivním matkám k zabránění přenosu viru na dítě. Poptávka však byla nízká. Ani o zlevněné léky neměla jihoafrická vláda po výše zmíněné mimosoudní dohodě přílišný zájem. Proč? Prezident Thabo Mbeki popíral souvislost mezi virem HIV a nemocí AIDS. A pro spoustu jeho krajanů je HIV/AIDS stále předmětem pověr a řada z nich doufá, že třeba jednou samy od sebe zmizí...
Lékaři bez hranic vyvinuli koncepce pro decentralizaci a široké zpřístupnění lékařské péče i na venkově a neprosazují její levnost, nýbrž bezplatnost. Jen tehdy podle nich bude zajištěna nepřerušovaná účinná a vznik odolnosti viru omezující léčba. Chtějí koordinovat boj proti AIDS a tuberkulóze. Ta je hlavní příčinou smrti lidí infikovaných HIV. A v neposlední řadě je problémem chudoba. Lidé chronicky podvyživení jsou lehkou obětí infekce.
Fronty bitvy za všem dostupnou léčbu se rozvinuly napříč světem. V Jižní Africe bojuje organizace Treatment Action Campaign proti firmě Merck a její dceřiné společnosti MSD, protože odmítají poskytnout výrobní licenci na klíčový lék Efavirenz za přijatelných podmínek. Na základě tlaku německé veřejnosti slíbil na sklonku loňského roku koncern Boehringer Ingelheim bezplatné licence pro export Nevirapinu ve formě sirupu, jednoho z mála léků pro děti nemocné AIDS, do Afriky a dalších zemí. Stále však lpí na požadavku patentování tohoto léku v Indii, kde je již léta levně produkována jeho kopie. Uspěje-li, bude to významný precedent a těžká rána pro indickou produkci generik.
Autorka působí jako odborná pracovnice v oblasti životního prostředí.