Síla iluze

Touha, opatrnost navazuje na hlavní tematickou linii Leeho tvorby, kterou představují skrývání citů a dvojí identita. Od prvotních filmů o čínské diaspoře Tlačit rukama (1992) a Svatební hostina (1993) přes mezinárodní hity Rozum a cit (1995) a Tygr a drak (2000) až po produkčně protichůdné americké snímky Hulk (2003) a Zkrocená hora (2005) všechny jeho filmy spojuje určitá forma přetvářky a kolize lži a pravdy. Tyto motivy jsou vždy pevně propojené a z nich vycházejí dramatické konflikty příběhů. Skrývání určité skutečnosti spjaté s postavami (identita, pravda, city, vztahy s druhými, sexualita) a nevědomí či vědomí druhých doposud Lee využíval pouze jako podloží pro děj svých snímků. V Touze, opatrnosti jej dále rozvedl i na úroveň samotného filmu. Nejen postavy k sobě přistupují s maskami zakrývajícími jejich pravé city a pohnutky, ale i filmové vyprávění zde slouží jako maska skrývající pravou podstatu postav před divákem.

Hra jako zbraň

Příběh pojednává o nesmělé chudé dívce Wang Jiazhi, která se během japonské okupace Číny za druhé světové války seznámí se skupinou divadelních herců a při hraní v protiokupačně angažovaných hrách odhalí svůj herecký talent. Pod vedením vlastenecky zapáleného Kuanga Yumina se skupina rozhodne přejít od motivování mas divadlem k odbojové činnosti, v níž jako zbraň využije herectví. Jejich cílem má být vysoce postavený kolaborant pan Yi Xiansheng. Wang se má coby svůdná manželka bohatého obchodníka vetřít do jeho přízně a vylákat ho z jeho ostře střeženého bezpečí.

Film rovnou začíná mnohavrstevným nastolením klamu. Úvodní sekvence totiž divákům předkládá situaci, která na chronologické ose příběhu náleží až těsně před jeho konec. Posléze se vyprávění vrací na počátek příběhu a traktuje ho lineárně až do bodu, kde film začal. Tou dobou už divák ví, že daná situace obsahuje přetvařující se a navzájem se obelhávající postavy. Úvodu navíc dominuje sekvence hry mahjong. Podobně jako západní karetní hry o sázky tato ve filmu mnohokráte viděná čínská hra nepřímo účastníky vybízí k přetvářce, díky níž hráč zatajuje, jaké uskupení kamenů má. Úskalí možnosti odhalit klam a nahlédnout za něj film dále tematizuje mnoha dílčími prvky a ostatně i svým názvem. Zatímco anglický titul a z něho odvozená většina lokálních distribučních názvů navozují konflikt touhy a opatrnosti (čímž diváka směřují k vnímání příběhu jako zapovězené nebo nebezpečné romance), původní čínský název v překladu zní „ženská krása, opatrnost“. Lze ho vnímat jako varování diváků před klamavou krásou hlavní hrdinky, podstatné však je, že čínský titul neříká, co se za její krásou skrývá. V souladu s tím snímek mnohokrát ukazuje sílu iluze vyvolané vzezřením ženy. Nejvýmluvnější jsou v tomto směru sekvence bezešvého přerodu hrdinky ze zakřiknuté umouněné myšky do expresivní herečky a následně do nekřiklavé svůdnice, případně z obyčejné chudé ženy z lidu do šarmantní madam z vyšší společnosti.

Zrcadlo je nejlepší herec…

Vyprávění však coby hlavní enigma ustavuje zpočátku spíš pana Yi než krásnou Wang. Když se poprvé objeví, není mu vůbec vidět do tváře a po většinu filmu si udržuje fazónu nevyzpytatelnosti a neproniknutelnosti. Jenže zatímco on s postupem času svou masku spouští a ukazuje ze sebe stále více, stává se hrdinka mnohem záhadnější. V kontaktu s každou postavou – s panem Yi, jeho ženou, Kuangem a vůdcem odboje – zaujímá diametrálně odlišnou roli a její výpovědi si navzájem protiřečí (vzrušení při sexu s panem Yi proti zdrcenému popisu jejich vztahu před vůdcem odboje). Příznačné je, že divák hrdinku nikdy nevidí v situaci, kdy by sama pro sebe (a tedy i pro diváka) reflektovala svůj stav a city. Sledujeme ji výhradně ve chvílích, kdy s někým „hraje“. Když k nejednotě jejích rolí připočteme fakt, že coby fenomenální herečka má „nošení masek“ v krvi, lze se domnívat, že se neustále přetvařuje. S tím souvisejí dílčí motivy filmu, které naznačují, že ničemu nelze věřit a je nemožné jasně vidět pravdu (tomu nasvědčuje zasazení většiny scén do přítmí noci nebo umělé temnoty).

Film však míří dál než k pouhé neschopnosti prohlédnout přetvářku. Aby byl klam dokonalý, je třeba stát se zrcadlem toho, co ostatní chtějí vidět. A v tom Wang exceluje. Zatímco publikum divadelních her v ní vidí ideál válkou nezlomené Číňanky, pro pana Yi je ztělesněním sexuálních tužeb, jeho manželka a její přítelkyně ji zase mají za kultivovanou ženu toužící po společnosti, pro odbojáře naopak představuje hrdinku obětující se pro svobodu a Kchuang ji vnímá jako křehkou dívku. Ne náhodou film obsahuje scénu, kdy Wang hledí do prázdné tváře figuríny ve výloze a skrze odraz ve skle a pozici kamery se její tvář překrývá s obličejem figuríny. I filmový divák dostává od hrdinky, potažmo od filmu pouze to, co sám chce. Wang trpí, miluje, obětuje se, ale přitom s výjimkou zlomového momentu v závěru nelze nikdy říci, jaká je doopravdy, co ke komu opravdu cítí a ostatně ani proč se celého odbojového podniku vůbec účastní. Jako by byla pouhým zrcadlem klasických filmových špionek, hrdinných odbojářek a rozpolcených milenek, které ovšem do každé scény projektuje divák sám (a jež v sekvencích návštěv kina chodí obdivovat i hrdinka).

Ve výsledku se divák dostává do stejné situace jako postava pana Yi. Po dlouhé době sladce nevědomého klamu zjišťuje, že byl obětí přetvářky, kterou sám živil svými představami. Zůstává v temnotě, zrazený, emočně vyždímaný, plný dojmů a iluzí a zdrcený vědomím, že o hrdince ve skutečnosti nic neví. Neubrání se pak tomu, že do temného stínu vrhaného v posledním záběru filmu postavou pana Yi projektuje sám sebe, svou bezradnost a touhu hrdinku, a tedy i film pochopit. Právě zde tkví síla Touhy, opatrnosti. Lee Ang nevytvořil kontroverzní snímek o ožehavých tématech, nýbrž komplexní dílo, které funguje současně jako poutavé drama a nenápadná mnohovrstevná studie o síle iluze, kterou si člověk sám vytváří, neboť věci nevnímá, nýbrž do nich projektuje své představy. Zatímco u Zkrocené hory byl mediální humbuk kolem filmu nesmyslný, zde paradoxně dokazuje sílu filmu a nadčasovou aktuálnost jeho tématu.

Autor je redaktor internetových stránek o asijském filmu rejze.cz.