Demokracie nefunguje

„Tenhle koncert a shromáždění se málem neuskutečnily, protože nám magistrát včera zakázal stavět pódium, nakonec se ale podařilo dosáhnout toho, že je shromáždění nahlášené a povolené,“ oznámil 28. dubna ve čtyři hodiny odpoledne na Václavském náměstí několika desítkám přítomných Vojtěch Prokeš. Moderátor, který na malém improvizovaném pódiu kousek od koně zastupoval iniciativu Inventura demokracie, tak bezděky potvrdil, že ani on sám neví, že v demokracii shromáždění povolována být nemusejí.

Politiku bez pódia

Koncert pod názvem Nejsme budoucnost tohoto národa, pořádaný iniciativami Pro Wave a Inventura demokracie, tedy mohl vypuknout. Nejprve ale bylo nutné, aby Robin Čumperlík z občanského sdružení Pro Wave poslal asi měsíc dopředu na magistrát oznámení, že shromáždění chce na frekventovaném místě konat. Pak se z pečlivosti obrátil i na magistrátní odbor majetku a požádal jej o vyjádření, zda může na místě postavit i pódium pro vystupující skupiny. Přes urgence nedostával po tři týdny odpověď, a pouhý den před konáním koncertu referent Luděk Burian z MHMP oznámil, že se magistrát rozhodl pro politické akce pódia a ozvučení nepovolovat. S celou akcí, která měla upozornit na žalostné obsazení mediálních rad a jejich ovlivňování politiky, to v tu chvíli bylo nahnuté. „Čumperlík mi zavolal, jaká je situace, a jestli s tím nemohu nějak pomoci,“ potvrzuje celoživotní aktivista a chovatel koz Stanislav Penc. „Obrátil jsem se tedy nejdříve na Miroslava Sklenáře [zástupce ředitele magistrátu pro oblast vnějších vztahů – pozn. red.] a pak přímo na Pavla Béma. Napsal jsem primátorovi esemesku, kde jsem mu vysvětloval, že by byla velká chyba, kdyby vznikl dojem, že magistrát z politických důvodů blokuje shromáždění za nezávislé rady. Pak tedy povolení přišlo.“

Pestré složení účinkujících (vystoupili např. All Star Refjúdží Band , 100 °C, Tata Bojs, The Prostitutes) nakonec na koncert přilákalo několik set lidí. Organizátoři před nimi kritizovali obsazování mediálních rad na základě stranických zájmů, požadovali odstoupení nekompetentních radních nebo těch, kteří jsou ve střetu zájmů, a kritizovali přehlížení skandálů uvnitř veřejnoprávních médií a „bolševické myšlení v radách“. Z reproduktorů také pouštěli přítomným, kteří na místě mohli podepsat petici za výše uvedené požadavky, nejabsurdnější části veřejných vyjádření současných členů rad.

Rozhodování bez veřejnosti

Jedním ze způsobů, který má zabránit současnému tristnímu stavu v mediálních radách, má být podle studentů přijetí novely zákonů o České televizi a Českém rozhlase, která má změnit mechanismus obsazování mediálních rad. Okruh voličů by ze současných poslanců měl být mimo jiné rozšířen i na senátory. To ostatně navrhuje i novela, kterou připravil senátor Jiří Oberfalzer a která prošla úspěšně horní komorou již v polovině loňského roku. Jenže proti návrhu se tehdy (s víceméně formálním odůvodněním) postavila vláda a od té doby zákon leží v Poslanecké sněmovně. „Napsali jsme poslancům dopis, ve kterém jsme je o přijetí zákona žádali, jenže nám odpověděli jen dva, a to ještě zamítavě,“ popisuje zástupce Inventury demokracie Jiří Boudal zkušenosti iniciativy z komunikace s politiky. Zástupci iniciativy také obcházeli politiky s dalšími požadavky – na omezení poslanecké imunity, regulaci lobbingu či zákaz „legislativních přílepků“, ovšem rovněž s chabým výsledkem.

Videozáznamy ze svých návštěv Senátu a Poslanecké sněmovny chtějí studenti zveřejňovat na internetu. „Lidé od nás natáčeli na jednání mediálního výboru a právě tyto záběry bychom chtěli v dohledné době zveřejnit,“ dokládá Jiří Boudal skutečnost, že se ve svých aktivitách iniciativa neomezuje jen na demonstrace. Přiznává však, že například zasedání Rady České televize se studenti ještě nezúčastnili. Další z aktivistů, který má v iniciativě záležitosti České televize na starosti, Viktor Portel, je pak překvapen otázkou, zda se zástupci iniciativy následující den, tedy 6. května, chystají na zasedání sněmovního volebního výboru, který má vybrat šest nových členů Rady České televize. „Nevím o tom, nikde na webu nemají vyvěšenou pozvánku,“ podivuje se Portel. „Asi si úplně nepřejí, aby tam byli novináři nebo někdo, kdo se o to zajímá,“ dodává.

Škola politikaření

Taková snaha se dá dobře pochopit. Málokdo z politiků totiž stojí o to, aby se opakovaly protestní akce z doby Televizní krize na přelomu let 2000 a 2001. V současnosti je přitom v sázce v podstatě totéž – nezávislost a budoucnost veřejnoprávní televize. Do médií ale pouze prosakují informace o zákulisních tazích, spojených s volbou šesti nových členů Rady a potažmo nového ředitele ČT, kterým končí mandát. Jedni (mezi nimi většina dosavadních radních) stojí o to, aby jej zvolili ještě dosluhující členové, kteří upřednostňují současného ředitele Jiřího Janečka. Ten byl dosud považován za favorita, protože jej jako poslušného ředitele podporovaly velké politické strany. Jenže například podle časopisu Týden teď některým lidem v ODS vadí, že opozice využila ke svržení vlády reportáž redaktora ČT Dalibora Bartíka o tlaku premiérova poradce Marka Dalíka na zametení kauzy Wolf pod koberec. Rada tak možná bude rozhodovat o přihlášených devatenácti kandidátech na ředitele ve dvou kolech – a ve starém a novém složení. Tím by možná vyrostly šance dalších kandidátů, mimo jiné i bývalého ředitele ČT Petra Klimeše, jehož projekt připravil další exředitel ČT
Ivo Mathé a producent Čestmír Kopecký. Ti jsou označováni za Havlovy favority. A Havel, jak známo, nedávno silně podpořil Topolánkovo vedení ODS, což by mohlo Klimešovi pomoci. Ovšem ředitele nakonec budou vybírat samotní radní a o jejich výběru se zase ODS shodne nejsnadněji s ČSSD. A ČSSD může jako protihodnotu chtít výběr Janečka…

U takovýchto dohod žádné studenty ani veřejnost ti zainteresovaní samozřejmě nepotřebují. Nejlepší je, když se vším tím veřejnoprávním zatěžují co nejméně. Možná i proto předseda televizní rady Jiří Baumruk označil zveřejnění plánů kandidátů na šéfa České televize, které vyvěsil na web syn současného člena Rady ČT Radka Mezulánika, za nevkusné a naprosto nestandardní. A k němu se na demonstraci studentů na Václavském náměstí přidal i Ivo Mathé, který označil zveřejnění za účelové. Studenti tak dostávají lekci, že udělají nejlépe, když se nebudou v ničem moc vrtat. Pokud by snad chtěli hrát a demonstrovat – mohou. Ale jen tak potichu.