Jako pravidelný čtenář čínského tisku musím konstatovat, že se vrátil zpět do roku 2019. Alespoň obsahově. Titulky hlavních médií jsou plné domácí politiky, Si Ťin-pchinga a ekonomického optimismu. V zahraniční rubrice dominuje kritika Spojených států a určité pozornosti se dostává i tradičnímu japonskému rivalovi, který se nyní opatrně přibližuje vstupu do NATO. Prostor pro válku na Ukrajině nebo pokračující globální ekonomickou krizi je ve státním tisku minimální – jako by nic z toho neexistovalo. Hlavní zprávou pondělí 15. května byla pro celou Čínu Si Ťin-pchingova schůzka s prezidentem Eritreje. To platilo i pro Lidový deník. Generální tajemník se setkal s prezidentem africké země v době, kdy oba státy slaví třicet let od navázání diplomatických vztahů. Si označil Čínu za „důvěryhodného přítele“ Eritreje a nabídl jí užší spolupráci v rámci iniciativy Pás a cesta. Zároveň vyjádřil vděk za pomoc při nedávné evakuaci čínských občanů ze Súdánu, který sužuje občanská válka. Eritrejský prezident pak poděkoval Číně za materiální pomoc, kterou africkému státu poskytuje od roku 1993, kdy získal nezávislost, a pochválil Peking za úsilí o spravedlnost v mezinárodních vztazích a podporu rozvojových zemí. Africký roh je pro Čínu strategickou oblastí a čínská diplomacie pro ni v loňském roce zřídila zvláštního vyslance. Především jde o přístup k Rudému moři, přes nějž proudí velká část čínského exportu do Evropy. Zpráva Lidového deníku tedy není významná jen kvůli tomu, že v ní figuruje generální tajemník, jde také o vyjádření priorit a úspěchů pekingské politiky.
Letošní rok se v ČLR nese ve znamení snahy obnovit důvěru občanů i zahraničních investorů v čínský soukromý sektor. Tomu totiž v posledních letech daly zabrat nové regulace, a to především v oblasti finanční a technologické, ale také mezi developery. V mnoha případech došlo k nedobrovolným odchodům do důchodu nebo k zestátnění celých firem. V březnu, po takzvaných dvou sjezdech, na nichž se schvalují zákony a usnesení připravené špičkami KS Číny, se do Číny vrátil Jack Ma, zakladatel technologického gigantu Alibaba, který v zahraničí funguje především pod názvem Aliexpress. Překvapivý krok, který přišel po roce nedobrovolného exilu slavného podnikatele, jenž si dovolil kritizovat regulaci finančního sektoru, je obecně interpretován jako snaha čínského státu obnovit pošramocené vztahy s domácími podnikateli. Právě o tom informuje Agentura Nová Čína v reportáži, která se snaží demonstrovat, že v případě úspěšných čínských firem je všechno v pořádku a stát si soukromých podniků váží. V souladu s oficiální vládní politikou posledních let se článek soustředí na „kvalitní rozvoj“, tedy rozvoj ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou, a popisuje šest příběhů úspěšného překonání covidové krize v podání moderních firem. Jde například o závod na výrobu testovacích zařízení pro optoelektronické výrobky, jejichž produkce se ještě před deseti lety neobešla bez zahraničního know-how. Okrajovým oblastem ČLR se dostalo pozornosti alespoň díky továrně na výrobu optických kabelů a pokročilých zelených materiálů, kterou její majitel vybudoval „z ničeho“ v odlehlém městysu provincie Če-ťiang. Podobný je i příběh chemičky, která začínala jako domácí dílna v okrajové čtvrti velkoměsta Chang-čou a v současnosti je zavedenou značkou, jež se však podle reportáže stále drží étosu inovace.
Zřejmě předem známou otázku ohledně chystaného prohlášení G7 k ekonomickým zárukám v oblasti dodavatelských řetězců využil mluvčí čínského ministerstva zahraničí na tiskové konferenci k tomu, aby se pustil do kritiky USA i Japonska, které summit letos pořádá. O všem informuje článek v Pekingském deníku z 16. května. Ona deklarace je totiž celkem jasně namířená proti Číně, jejíž zapojení do globální ekonomiky vnímá značná část Západu jako stále větší riziko. Hlavně v oblasti polovodičů, které mají být jedním z bodů textu, jde pro Peking o velmi citlivé téma. Mluvčí ministerstva se tedy ohradil proti nařčení z „ekonomického nátlaku“, který G7 kritizuje, a dodal, že to sedí spíše na USA. Podle něj by měly státy G7 donutit USA, aby nevyužívaly záminky národní bezpečnosti k ekonomickému vydírání a „unilaterální šikaně“, jež vytváří „chaos v dodavatelských řetězcích“. Čínský mluvčí také kritizoval údajný americký nátlak na vlastní spojence, po nichž se žádá, aby rozvazovali vazby s Čínou a uvalili na Peking „technologickou blokádu“. Tento „klub bohatých států“ údajně vytváří situaci, v níž je globální ekonomika ohrožována vnitřními riziky Spojených států. Členové G7 by tudíž neměli brát ohled pouze na zájmy rozvinutých států a přitom škodit „drtivé většině“ ostatních zemí světa. Závěrem mluvčí přímo vyzval Japonsko, aby nebylo komplicem USA ve výše zmíněném ekonomickém nátlaku na Čínu a její obchodní partnery.