V kapitole z trilogie Skrytá historie Chile nás spisovatel Jorge Baradit seznamuje s temnou kapitolou pinochetovské diktatury. V souvislosti s atentátem na mučitelku chilské tajné policie se odhalují zrůdné praktiky policejních vyšetřovatelů i neproniknutelné hry zpravodajců.
Na rohu ulic Coventry a Baden, uprostřed čtvrti Ñuñoa, leží na zemi v kaluži vlastní krve žena, pokouší se zvednout, ale nedaří se jí to; zkouší to znovu a mumlá nesrozumitelné věty. Oči těkají, stromy v ulici se naklánějí a z hlavy se jí jako pavučina vine pramínek krve, obaluje ji, svazuje a je příčinou dalších pádů. V dálce slyší sirénu blížící se sanitky, vše působí jako pod vodní hladinou. Vidí obrysy lidí, přízraky, které ji pronásledují, sama je za zamlženým sklem.
„Ne…, ať neodnášejí ty krabice… ty krabice… schovejte mi ty krabice…“
Sousedům nahání hrůzu pohled na tu dospělou ženu, obtloustlou a tichou; jako sousedka byla bezproblémová, snad trochu vznětlivá. Náhle se jí podaří si kleknout a celá zkrvavená se začne hlasitě modlit. Je půl osmé ráno a důstojnice Ingrid Olderocková klečí a spolu s krví se z ní vytrácí život na rohu ulic v nejklidnější čtvrti hlavního města. Byla středa 15. července roku 1981.
Nikdo z ulice …
