Ateliér Josefa Sudka, Praha, 15. 9. – 29. 10. 2023
Na zdech Ateliéru Josefa Sudka na pražském Újezdě visí několik zvětšenin analogových fotografií, které na první pohled vypadají celkem obyčejně. Snímky dětí, lidí sedících na schodech, oblečení rozvěšeného po stromě nebo detail vánoční ozdoby jako by vypadly z rodinného alba, ve kterém schraňujeme staré vzpomínky, často zděděné a zbavené jasných souvislostí. Fotografie Michala Kalhouse mohou připomenout další zdánlivě nenápadné, a přesto oceňované práce z českého fotografického kánonu: Jana Svobody, Markéty Othové nebo Lukáše Jasanského s Martinem Polákem. Pečlivé zkoumání obyčejných detailů a zátiší, kterým se autor věnoval ve své dřívější tvorbě, vystřídaly momentky z prostředí vlastního domova a zahrady, často přímo s členy rodiny. Kalhousův příklon k obyčejné ne-fotografii „s konceptuálním nádechem“ dokáže jedinečným způsobem zprostředkovat a připomenout okamžiky, kdy v klidu sedíte u stolu, zastavíte se a pozorujete svět kolem sebe pozornýma očima. Technická bravura je zde nenápadná a jaksi mimoděčná – ne neviditelná, ale jakoby záměrně skrývaná. Kalhousovy fotografie, svou pečlivou instalací připomínající výše zmíněnou Markétu Othovou, skvěle zapadají do Sudkova ateliéru ozářeného jemným podzimním sluncem. Technika a cit jsou v souladu. Jak řekl sám autor v rozhovoru s kurátorem výstavy Lukášem Bártlem: „Je důležité, aby forma a obsah seděly. A stejně je to s rozumem a pocitem. Musí tam být souznění. Je to neoddělitelné.“