matky a dcery v současné próze

Není na tom asi nic překvapivého a jde to snadno vysvětlit energií nabranou přes léto i nadějemi vkládanými v předpředvánoční a předvánoční sezónu. Jestliže po většinu roku česká komiksová scéna – tedy alespoň navenek – utěšeně podřimuje, na tři podzimní měsíce jako by vždy procitla …

Indicko­-britský spisovatel Salman Rushdie se v novém souboru esejů a komentářů představuje jako humanista a „smířlivý ateista“. Důraz na racionalitu mu ale nebrání vyzdvihovat sílu mýtů, symbolů a literární fikce, kterou staví proti současnému trendu autofikčního psaní.

Druhá kniha Kláry Vlasákové Těla je plná znepokojujících obrazů spojených se stárnutím či mateřstvím, silný didaktický rozměr však čtenáři nedává mnoho prostoru pro vlastní interpretace. V porovnání s debutem Praskliny se nicméně autorce podařilo lépe skloubit literární formu s angažovaností, …

Dokážeme smysluplně nahlédnout a odvyprávět vlastní život? Finský spisovatel Kari Hotakainen ve své novele Příběh naznačuje zápornou odpověď. Próza, v jejímž jádru stojí sociální experiment s přidělováním bytů, vyznívá jako nihilistický obraz moderní západní společnosti.

Oceňovaný román lotyšské spisovatelky Nory Iksteny vypráví příběh tří generací žen. Mateřské mléko, odmítané a nasáklé hořkostí i neštěstím, se v něm stává jedním ze symbolů, s jehož pomocí autorka zprostředkovává zkušenost východoevropského člověka dušeného dějinami druhé poloviny 20. století.

Mnoho klasiků bývá špatně citováno; Haškův Švejk, jak známo, nikde neříká „to chce klid“. A asi ještě víc klasiků trpí tím, že si je lidé mylně vykládají a překládají. Uprostřed hrůz posledních dní mě napadá jedna taková klasička, Ursula Le Guin, kalifornská autorka zadumaně melancholických …

S dětmi se ve slovenské literatuře zachází krutě. V rodinách místo něhy vládne „milostná brutalita“, kterou zobrazují aktuální prozaické tituly Jakuba Speváka, Soni Urikové a Jany Turzákové. Posun pozornosti k matkám a mateřství ale možná zároveň naznačuje, jak všudypřítomnému násilí …

Jak nejlépe vystihnout vztah matek a dcer? Jedná se o svazek, jenž umožňuje přežít v patriarchálním světě, nebo oidipovské pouto se vší chronickou posedlostí? Nebo je to konkurenční boj na poli sexuální identity? A proč dcery pociťují hrůzu při představě podobnosti se svými matkami?