V druhé polovině sedmdesátých let zažívaly krátkou, o to však silnější vlnu popularity filmy o kamioňácích jakožto novodobých kovbojích. Odrážela se v nich atmosféra ropné krize a westernová romantika se tu leckdy dost bizarně střetávala s kontrakulturními náladami.

Italský režisér Matteo Garrone ve filmu Já Kapitán vyobrazuje dlouhou a strastiplnou cestu dvou senegalských migrantů za vidinou lepší budoucnosti. V díle ověnčeném cenou za režii na loňském festivalu v Benátkách se bezmoc i naděje mísí s fantastičnem.

Americký režisér Alexander Payne pokračuje ve zkoumání chybujících postav s neutěšeným osudem. Tragikomedii Zimní prázdniny, jež byla nominována na šest Oscarů, zasadil do období Vánoc ve Spojených státech počátku sedmdesátých let. Film nicméně charakterizují spíše trpké tóny než nostalgie.

„Já jsem to sežral.“ Replika z českého seriálu Metoda Markovič: Hojer zní, jako by protagonista Ladislav Hojer stále hovořil o turistickém salámu, který si kriminalista z pražské mordparty Jiří Markovič rád dává ke svačině a na němž si rád smlsne i jím vyšetřovaný mladík. Tato narážka …

Sexuální život seniorů je v kinematografii stále častějším tématem. Španělské drama Mamacruz citlivě i s nadhledem sleduje katoličku, která po sedmdesátce znovuobjevuje své tělo. Vypovídá o generačních rozkolech i škodách napáchaných patriarchální minulostí.

Jonathan Glazer volně adaptoval román Martina Amise Zóna zájmu. Film neukazuje hrůzy holokaustu přímo, ale prostřednictvím pozorování spokojeného soukromého života velitele koncentračního tábora Rudolfa Hösse a jeho rodiny.

Berlínský filmový festival vždy kladl důraz na politická témata a nejinak tomu bylo i letos. Vítězným snímkem se stal dokument reflektující dědictví kolonialismu, ale oceněny byly i filmy s bizarní narativní formou a díla založená na dekonstrukci žánrů. Vyhlašování cen doprovázel skandál týkající …

Režisérka a scenáristka Arati Kadav natočila jeden z prvních indických snímků, které se pokoušejí důsledněji pracovat s motivy science fiction. Po uvedení na světových festivalech se film Přestupní stanice – jako ojedinělý protipól typické bollywoodské produkce – dostal na Netflix.

Snímek District 9 byl oslavován jako formálně podnětný a inovativní příklad science fiction, využívající žánr k debatě o apartheidu a dalších sociálních problémech. Proč režisér Neill Blomkamp po ceněném debutu nenaplnil očekávání, které do něj vkládali producenti, kritici i publikum?

Argentinských vědeckofantastických filmů není mnoho. Většina autorů nicméně – podobně jako v okolních latinskoamerických zemích – využívá sci­-fi jako prostředek k tematizování nedávných politických událostí. A to i v případech, kdy jde o silně stylizovaná díla odkazující k …