Obsáhlá výstava v Galerii hlavního města Prahy přináší netradiční pohled na moderní umění z let 1918 až 1945. Na základě sjednocujícího motivu realistických tendencí představuje některé přehlížené rozměry tehdejšího uměleckého prostředí a možná trochu neplánovaně zdůrazňuje jeho rozmanitost.

V pražské Galerii Rudolfinum byla na konci února otevřena výstava Zhanna Kadyrova – UNEXPECTED. S ukrajinskou umělkyní, která v současnosti žije a tvoří v Kyjevě, jsme mluvili o symbolice kamenného chleba, ničení soch Lenina a také o smyslu umělecké práce v době, kdy v její zemi zuří válka.

Výstava HARD/SOFT ve vídeňském uměleckoprůmyslovém muzeu MAK představuje umění textilu a keramiky v úzkém sepětí s dějinami feminismu. S pomocí historických příkladů ukazuje potenciál řemeslných technik, jejichž obliba v současném umění nabírá na síle.

Vizuální umělec Jan Šerých na sólové výstavě v galerii Hunt Kastner představuje svá díla z posledních let. Navazuje v nich na svoji dosavadní tvorbu a pokračuje ve zkoumání jazyka, limitů a estetiky nových technologií, tentokrát však se silnou stopou umělé inteligence.

Ojedinělý výstavní projekt Oslobodený priestor kurátorky Petry Hlaváčkové zkoumá svět architektury feministickou perspektivou. Ta jí pomáhá odkrývat vnitřní nerovnosti nejen v rámci oboru, ale i v architektuře samotné.

Žen v architektonickém kánonu najdeme pomálu, ačkoli jich v této profesi působilo po celé 20. století mnoho. S teoretičkou kultury Petrou Hlaváčkovou jsme hovořili o tom, kam a proč architektky mizely a co dělaly pro to, aby se své práci mohly věnovat.

V prostoru bývalých ostravských jatek pokračuje program zkoumající komplikované vztahy lidí a zvířat. Kurátorský projekt Uprchlá, našel skrýš, stále uniká, připravený pro galerii PLATO, se snaží dát hlas jiným než lidským živočichům a pochopit, jak nahlížejí na soužití s lidmi.

Nejvýznamnější české ocenění pro mladé, nastupující umělce a umělkyně má projít zásadními změnami. Jak se na výstavě 34. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého projevují problémy s nastavením jejích současných podmínek? A jakým způsobem je chce organizační tým v následujících ročnících zlepšit?

V galeriích v Česku a na Slovensku můžeme v současnosti pozorovat novou vlnu výstav, festivalů a projektů věnujících se LGBTQ+ komunitě a queer tématům. Jak se za posledních patnáct let proměnil pohled na to, co je queer reprezentace a umělecká praxe?

Queer kultura neprezentuje pouze předem dané identity, nenormativní zkušenosti utvářejí také specifickou senzibilitu a způsoby čtení. Jedním typem takové vnímavosti je camp, láskyplná ironie zpochybňující hranice mezi kýčem a uměním, nízkým a vysokým, formou a obsahem nebo divadlem a životem.