Moji lásku k tobě má teď malé slůně,
narozené v Berlíně či v Paříži
a bloudící na svých polštářových tlapách
předsíněmi domu správce zvěřince.
Chraň se nabízet mu housku francouzskou,
chraň se nabízet mu zelné košťály,
může sníst jen něco dílků z mandarinky,
občas bílou housku nebo cukrátko.
Neplač, moje něžná, že je uvězní
brzo v těsné kleci pro smích služebným,
že je budou blažit doutníkovým dýmem
prodavači za výskotu švadlenek,
a nemysli, milá, že nastane den,
kdy se rozzuřeně urve ze řetězu
a jak bus se bude řítit ulicemi
a nohama drtit sténající dav.
Ne, spíš si je představ v ranním rozbřesku
ve zlatě a mědi, vírech pštrosích per
jako horu, na níž k bázlivému Římu
velkolepě kodrcal se Hannibal.
Přeložil Jaroslav Kabíček