ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 56

Viděl jsem příliš mnoho Tvorbu mladého polského umělce Mateusze Sadowského charakterizuje napětí mezi smyslovým zážitkem a intelektuální konstrukcí. Sadowski vnímá svět jako síť, nikoliv ve smyslu technologie, ale života a přírody. Nachází spojení mezi věcmi, sekvence obrazů... další tipy
Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více Jedním z nejdůležitějších módních projevů je odnepaměti knír. Základem jeho variability není ani tak pestrost jeho podob jako spíš významová odstředivost... více V Berlíně usazené duo Hype Williams (Dean Blunt, Inga Copeland) nabízí volně ke stažení dosud nepublikovaný materiál... více
úvod > archiv > 2006 >  č. 30 > Vincenzova slovanská Atla...

Vincenzova slovanská Atlantida

Jiří Červenka

Velikost Stanisława Vincenze (1888–1971), polského spisovatele a myslitele, znalce života huculského lidu i antického umění, folkloristy i milovníka hor a horské turistiky, bystrého pozorovatele i kritika moderní společnosti, spočívá v tom, že jak autorova osobnost, tak jeho dílo zaujmou široký okruh lidí různých profesí i zájmů. Ústředním tématem Vincenzovy tvorby a předmětem jeho celoživotního zájmu se stalo Huculsko, jeho „malá vlast“, vyznačující se specifickým kulturním bohatstvím, které se utvářelo během dlouhodobého kontaktu mnoha národností, jazyků a náboženství. Vincenz nazývá Huculsko slovanskou Atlantidou a pokládá ho za jakousi výspu a studnici ryzích lidských hodnot, z nichž by mohla čerpat upadající evropská kultura. Život obyvatel tohoto východoevropského regionu zachytil ve svém stěžejním díle, na němž pracoval vlastně po celý život, v tetralogii Na vysoké polonině.

Jedním z mnoha národů, který tvořil pestré multikulturní společenství regionu, byli Židé. Právě zde, v podhorských huculských městečkách, jako jsou třeba Kuty nebo Kosov, bylo jedno z center chasidismu, židovské náboženské sekty, která se v 18. a 19. století rozšířila v této části východní Evropy. Podle ústní tradice zde žil, v jeskyni nad řekou Čeremoš, zakladatel chasidismu, rabi Baal Šem Tov. „Židovským tématům“ věnoval Vincenz řadu svých povídek, esejů a črt, které vyšly až po jeho smrti v souborném vydání pod titulem Tematy Źydowskie (Oficina Poetów i Malarzy, Londýn 1977; druhé vydání Atex, Gdaňsk 1993).

Městečko Kosov je od Kolomyje vzdáleno asi 25 km. Navštívíme-li ho dnes, zaujme nás nanejvýš svou ospalou nostalgií. Čilý ruch panuje pouze na tržišti: veselý hovor, pestré barvy, pachy a vůně, množství zemědělských produktů a bohatě zdobených rukodělných výrobků. Zbořenou synagogu a úzké uličky židovské čtvrti nahradily dvou­patrové budovy v jakémsi horském folklorním stylu. Ve svahu za městem najdeme zbytky židovského hřbitova, zarostlé hustým křovím. Vyjdeme-li až nahoru nad město, ocitneme se v nepříliš udržovaném parčíku, za nímž se nachází sportovní stadion. Nevelký trávník je ohrazen ozdob­ným plůtkem. Sotva viditelná cedulka nás informuje o tom, že stojíme před hromadným hrobem, v němž leží deset tisíc lidí. Zde slaví svůj věčný šabes kolomyjští Židé.