Pod tímto výstižným názvem se skrývá první ucelená salierovská monografie Volkmara Braunbehrense.
ISSN 1803-6635
hledat
přihlášení
anketa
Jahodový Jam 2010
Další ročník filmového, divadelního a výtvarného festivalu se opět uskuteční v Modřanském Biografu. Krom tří filmových bloků pořadatelé pozvali divadlo DNO a Tomáše Běhala. Své kresby tu bude vystavoval Jaromír Plachý...
další tipy zkrA2tka Ministr kultury Jiří Besser se pokusí zrušit Státní fond kultury.
Digital Comic Muzeum je stránka, která zpřístupňuje volně šiřitelné americké komiksy zlatého věku.
Evropským hlavním městem kultury pro rok 2015 se za Českou republiku stane Plzeň.
Román Jana Faktora se probojoval do užšího seznamu knih nominovaných na Německou knižní cenu.
Říjnové číslo magazínu Wallpaper* budou sestavovat filmový režisér David Lynch a divadelní režisér Robert Wilson.
Starosta Moskvy Lužkov plánuje zbourat čtvrť Sokol, která vznikla v roce 1923 jako místo, kde měli žít umělci.
Do úterý 14. září si můžete poslechnout hned 14 hudebních alb, která ten den vycházejí (Of Montreal nebo Walkmen).
Skupina Public Enemy vystoupí 31. října v pražském klubu SaSaZu.
Režisér Uwe Boll, označovaný za jednoho z nejhorších, natáčí snímek Osvětim.
V Nigérii byla otevřena mezinárodní residence Ebedi Hills pro spisovatele, kteří zde mohou dopsat své dílo.
Byly zveřejněny širší seznamy knih nominovaných na Goncourtovu a Renaudotovu cenu.
Hudební cenu Mercury získali The XX.
Drážďanskou cenu lyriky za rok 2010 dostala Marie Šťastná.
Na šest autorů (Carey, Donoghueová, Galgut, Jacobson, Levyová, McCarthy) byly zúženy nominace na Bookerovu cenu.
Znovuvzkříšená filmová adaptace Dona Quijota od Terryho Gilliama se kvůli financím opět odkládá.
Zemřel režisér Satoši Kon (1963-2010).
Dvě ceny získaly na newyorském mezinárodním festivalu nezávislého filmu a videa dokumenty z cyklu Děti 50. let.
Seriál Potkali se u Kolína má svou pamětní desku v kolínském lesoparku Borky.
Zemřel překladatel Rudolf Pellar (1923-2010).
Podle připravovaného legislativního plánu vlády by měl být návrh novely Autorského zákona předložen vládě v prvním čtvrtletí roku 2012.
Skupina Sex Pistols bude mít svůj vlastní parfém.
Ministr kultury Jiří Besser se pokusí zrušit Státní fond kultury.
Digital Comic Muzeum je stránka, která zpřístupňuje volně šiřitelné americké komiksy zlatého věku.
Evropským hlavním městem kultury pro rok 2015 se za Českou republiku stane Plzeň.
Román Jana Faktora se probojoval do užšího seznamu knih nominovaných na Německou knižní cenu.
Říjnové číslo magazínu Wallpaper* budou sestavovat filmový režisér David Lynch a divadelní režisér Robert Wilson.
Starosta Moskvy Lužkov plánuje zbourat čtvrť Sokol, která vznikla v roce 1923 jako místo, kde měli žít umělci.
Do úterý 14. září si můžete poslechnout hned 14 hudebních alb, která ten den vycházejí (Of Montreal nebo Walkmen).
Skupina Public Enemy vystoupí 31. října v pražském klubu SaSaZu.
Režisér Uwe Boll, označovaný za jednoho z nejhorších, natáčí snímek Osvětim.
V Nigérii byla otevřena mezinárodní residence Ebedi Hills pro spisovatele, kteří zde mohou dopsat své dílo.
Byly zveřejněny širší seznamy knih nominovaných na Goncourtovu a Renaudotovu cenu.
Hudební cenu Mercury získali The XX.
Drážďanskou cenu lyriky za rok 2010 dostala Marie Šťastná.
Na šest autorů (Carey, Donoghueová, Galgut, Jacobson, Levyová, McCarthy) byly zúženy nominace na Bookerovu cenu.
Znovuvzkříšená filmová adaptace Dona Quijota od Terryho Gilliama se kvůli financím opět odkládá.
Zemřel režisér Satoši Kon (1963-2010).
Dvě ceny získaly na newyorském mezinárodním festivalu nezávislého filmu a videa dokumenty z cyklu Děti 50. let.
Seriál Potkali se u Kolína má svou pamětní desku v kolínském lesoparku Borky.
Zemřel překladatel Rudolf Pellar (1923-2010).
Podle připravovaného legislativního plánu vlády by měl být návrh novely Autorského zákona předložen vládě v prvním čtvrtletí roku 2012.
Skupina Sex Pistols bude mít svůj vlastní parfém. 
Hudebník v Mozartově stínu
Volkmar Braunbehrens: Salieri. Hudebník v Mozartově stínu. Překlad Vlasta Reittererová. H&H, Praha 2007, 197 stran.
Monografie Salieri. Hudebník v Mozartově stínu (Salieri. Ein Musiker im Schatten Mozarts, 1989) nepřímo navazuje na předešlou mozartovskou práci Volkmara Braunbehrense Mozart ve Vídni (Mozart in Vienna: 1781–1791, 1986; česky H&H 2006) v překladu a s doplněnými poznámkami muzikoložky Vlasty Reittererové. Třebaže se nyní jedná o podstatně útlejší knihu, její celkový badatelský rádius je zcela postačující. Po významné a doposud jediné biografii Ignaze Franze von Mosela, která vyšla krátce po Salierově smrti, se tato nová práce snaží vytěžit základní informace především z primárních pramenů. Autorova snaha konfrontovat Moselovu knihu s dnešními badatelskými výsledky vede na mnoha místech k pozoruhodným závěrům. Moselova práce však i nadále zůstane v centru veškerých možných informačních zdrojů, neboť je dodnes cenným a jediným přímým biografickým pramenem. Salieri totiž na sklonku svého života odevzdal Moselovi veškerou svou korespondenci, z níž tento vzdělaný vídeňský hudební diletant čerpal a která se bohužel nezachovala.
Braunbehrens zpracoval mj. velké množství konfrontačních materiálů, především z rakouských a německých archivů. Snažil se vyhnout nabízejícímu se srovnávání s Mozartem a namísto toho načrtl jasné kontury skladatele, který v mnoha hudeb šil. Kapitoly o životě, ale především díle nadaného Itala, chráněnce císaře Josefa II. a domestikovaného Vídeňáka, který slavil veliký úspěch i v gluckovské Paříži a kterého bohužel potkal podobný osud zapomnění jako mnoho skladatelů 18. století, poukazují na vyspělou hudební úroveň skladatele a potvrzují jeho význam a oprávněnost postu, který Salieri ve Vídni zastával. Jeho život a dílo se jeví v novém pohledu pozoruhodně, a třebaže dnes známe jen jeho zlomek (hrávají se opery Tarare, Axur, Les danaïdes a Falstaff), zažívá Salierova hudba svou renesanci teprve zhruba od sedmdesátých let 20. století, významněji pak jistě po uvedení Formanova filmového zpracování Shafferovy stejnojmenné hry Amadeus. Zcela výmluvně je však v Braunbehrensově monografii vyvrácena pověra o Salierově travičské aféře s Mozartem, která se světem nesla díky italské operní klace, Puškinově malé tragédii Mozart a Salieri a také vídeňské dobové bulvární „šeptandě a šuškandě“, jak zní hned úvodní Braunbehrensova kapitola.
Dalších devět kapitol pak autorovi postačí pro čtivé, odborně nijak náročné a zatěžkané vyprávění o skladatelových životních poutích, o jeho významných učitelích (mostecký rodák Florian Leopold Gassmann), žácích (Ludwig van Beethoven, Franz Schubert, Franz Liszt) a konečně i o peripetiích operního zákulisí. A právě toto celkové zasazení do známých reálií napomáhá ozřejmit problematiku vztahu Mozarta a Salieriho, potažmo komplikace vztahů a vazeb skladatelů té doby vůbec. Braunbehrensova kniha je dobrým výchozím bodem pro poznání základních rysů opomíjené hudební osobnosti, na své si jistě přijde i hudbymilovný čtenář a snad se tato práce stane i počátečním signálem pro stále potřebnější podrobnou monografii skladatele, jehož vazby na české země čekají na své objasnění.
Autor je teatrolog.