ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 70

Plzeňské diskuse nejen o kultuře Plzeň 2015 a Za Česko kulturní organizují další think tank. Po pražském, který se odehrál ve spolupráci s PWC, se pro změnu uskuteční v plzeňských restauracích. Veřejnost bude mít po přihlášení možnost diskutovat s osobnostmi z Česka, ale i ze zahraničí... další tipy
Nový snímek Paula Thomase Andersona s názvem The Master bude mít premiéru 12. října... více Čert vem Ratha, hokej i záhadného tvora, natočeného v blízkosti podmořského ropného vrtu nedaloko Britských ostrovů (on už se o něj král rybářů Jakub Vágner postará)... více Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více
úvod > archiv > 2007 >  č. 43 > odjinud

Jednu sloku z textu Jiřího Voskovce a Jana Wericha k známé anglické písni It’s a Long Way to Tipperary, použité v hře V+W Robin Zbojník (1932), ocitoval Michal Bystrov v další části seriálu Příběhy písní v Uni č. 10/2007.

Doslov k soubornému vydání vzpomínek, deníkových zápisků, dokumentů a citátů z dobového tisku z let 1952–68 Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové Let let (Torst, Praha 2007, 1046 stran) napsal Stanislav Dvorský. Původně byl rukopis přepsán strojem v samizdatových edicích Petlice a Krameriova expedice, knižně se objevil po pár letech ve třech svazcích vydaných nakladatelstvími Rozmluvy (sv. 1, 1990) a Mladá fronta (sv. 2 a 3, 1994).

Svoji gratulaci k 90. narozeninám Zdeňka Urbánka 12. 10. t. r. svěřil Josef Škvorecký týdeníku Respekt (č. 41/2007).

Urbánkova generačního vrstevníka Jana Rychlíka (1916–1964) oslovil v rubrice „opožděných dopisů“ Lubomír Dorůžka (Divadelní noviny č. 16/2007).

S teatrologem Milanem Lukešem se v Salonu č. 537, příloze Práva z 27. 9. 2007, rozloučil Milan Uhde.

Nekrolog kulturního publicisty, jičínského rodáka Josefa Rodra (30. 4. 1927 – 30. 7. 2007), jehož šrámkovský sborníček Byl Fráňa Šrámek pastevcem koní? (Oftis, Ústí nad Orlicí 2007) jsme nedávno anoncovali, přinesl v zářijovém čísle měsíčník Krkonoše.

Prozaik Ivan Kraus poskytl rozhovor Týdeníku Rozhlas, jenž od č. 41/2007 opustil novinový, čtyřsložkový formát a přešel, podobně jako ve stejné době Respekt, na „časopisecký“, barevně lákavější formát.

Na 3., rozšířené vydání knihy literatury faktu Boženy Kuklové-Jišové Krásná němá paní s podtitulem Příběhy vězněných žen z 50. let (ARSCI 2007) upozornil v čtvrtletníku Nezávislého diskusního klubu Milady Horákové Masarykův lid č. 3/2007 Josef Zejda.

Knihu povídek brněnské historičky medicíny Věry Linhartové Dívej, jak se šimpanz směje (Akademické nakladatelství CERM, Brno 2007) recenzoval v příloze Kam kulturního přehledu Kam v Brně č. 9/2007 Ivo Pospíšil.

Biblické motivy v dramatickém díle Arnošta Goldflama, zejména v jeho hře Návrat ztraceného syna, zkoumal Zdeněk Hořínek v Divadelní revui č. 3/2007.

Výbor z literární publicistiky Vladimíra Novotného Paradoxy a paralely (Cherm, Praha 2006) recenzoval v Plži č. 9/2007 Ivo Harák.

Pod titulkem Solidní, byť zaumné recenzoval Aleš Haman v Tvaru č. 14/2007 studii Tomáše Kubíčka Vypravěč (Host, Brno 2007).

František Knopp

 

Finsko

Literární časopis Nuori Voima oslaví příští rok sto let od svého vzniku. A to je v této severské zemi už skutečně úctyhodná tradice. Obměsíčník (v překladu „mladá síla“) se soustřeďuje zejména na tvorbu mladých domácích i zahraničních autorů, mladý je i kolektiv redaktorů a rada časopisu, do níž patří spisovatelé, překladatelé, kritici, literární vědci i studenti. Kromě literatury se ovšem věnuje též filosofii a společenským otázkám. Hlavním tématem č. 3/2007 je komedie. Esejista a kritik Kyösti Niemelä se zamýšlí nad komikou televizních seriálů Rickyho Gervaise a Stephena Merchanta Statisté a i u nás známého Kanclu. Skladatelé Juha T. Koskinen a Riikka Talvitie spolu vedou rozhovor o možnostech komické opery, třeba o tom, jaká by byla stand up opera a kde vede hranice mezi komedií a fraškou. Slovinská filosofka Alenka Zupančićová řeší problém konkrétních univerzálií a jejich vztahu ke komedii – téměř jediným filosofem, který pochopil skutečnou hodnotu komična, je podle ní Hegel. V čísle nalezneme i nové básně Heleny Sinervo či úryvky z Heideggerových děl přeložené do savoského nářečí. Zajímavostí je, že časopis spolupořádá soutěž Povídka roku, založenou v roce 1996. Vítězné texty každoročně v antologii vydává nakladatelství Gummerus a mezi laureáty najdeme mnoho později úspěšných autorů (např. Mikko Rimminen, Sofi Oksanen, Sari Vuoristo či Armas Alvari).

Lenka Fárová