Finanční fondy má každý z vedoucích ústavních činitelů a současný premiér k nim navíc zavedl svou čestnou medaili. Ve Washingtonu ji odevzdal Josefu Mašínovi, v Praze pak Milanu Paumerovi, který v ní vidí svítání na časy. Znovu se tak podařilo rozdělit společnost na zastánce dvou protikladných názorů. Účinek nechtěný, nebo žádoucí k převedení obecné pozornosti na jiné, méně choulostivé pole? Pokud je nutno glorifikovat tři kontroverzní mušketýry, aby byla osvětlena minulost, připomeňme si, že ojedinělé a zoufalé násilné činy tehdejšímu režimu neuškodily, naopak prospívaly. Prokazoval jimi brutalitu třídního boje, obhajoval své represe minulé a ospravedlňoval další. A když se k nim obhájci lidských práv neměli, StB se je snažila fabrikovat. Ještě mezi vězni propuštěnými po listopadu 1989 byli disidenti vyšetřovaní pod zcela absurdní záminkou terorismu. Jestliže pro Mirka Topolánka je vyznamenání Mašínových „přesně ten krok, který by mohl nastartovat diskusi o třetím odboji“, a senátoři ODS s novou intenzitou připravují podivnou verzi zákona o třetím odboji, zaslouží si tato vnucená otázka veřejnou diskusi. Osobně se domnívám, že nejvýmluvnější by v ní byla reflexe samotné trojice, jíž senátoři usilovně připisují vavříny hrdinů.