Frank Nitsche (nar. 1964 ve Zhořelci – Görlitz) patří mezi výrazné současné umělce tzv. Drážďanské školy, která se proslavila za hranicemi Německa, především pak v USA. Žije a pracuje v Berlíně. Jeho abstraktní obrazy jsou konstrukcemi aranžovaných ploch, forem a linií. Přesně vykroužené oblouky a obliny postavené proti ostrým úhlům, překrývání plánů, výrazně barevných i lomenějších, plochá, dokonale kolorovaná pole, někde zvýrazněná obrysem, přesné, různě silné, zpravidla však subtilní linie. Formální jazyk odkazující na grafiku a design padesátých a počátku šedesátých let 20. století. Syntetizující forma propůjčuje autorově malbě chladný „inženýrský“ či „optický“ charakter, což stvrzují mimo jiné „exaktní“ názvy děl, omezující se na pouhou šifrovanou zkratku-kód (např. GOF – 08 – 2004). Jsou to stylistické metamorfózy, zkomolené architektonické plány, deformované konstruktivní osnovy, znovuobráběná plochá geometrie, tavená a opět manipulovaná do poloh monumentálních znaků, složených ze subtilních komponentů a specificky tlumené „východoněmecké“ barevnosti. Důležité jsou vzájemné prostupy a kombinace těchto znaků a plánů, při nichž vzniká iluze jakéhosi nekonečného umělého prostoru. Jsou to technicistní, ale zároveň vysoce estetické variabilní fikce. Roli tu hraje drobná chyba či náhle životné gesto (nedotažená plocha, stékající barva, lazura, nelogický stín). Anatomie samotných malířských výrazových prostředků ukazuje rozsah a rozmanitost vlastních svébytných iluzivních funkcí. Krásná, živá, nijak dogmatická, a proto velmi současná abstrakce, která jako by koketovala, pouze však v určité rovině, s organickým tvaroslovím.