ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

Otisk, stopa, linie Jedinečná tvorba autodidaktky Běly Kolářové stála dlouho stranou zájmu publika, ve stínu aktivit jejího životního partnera Jiřího Koláře. Svá díla začala pravidelněji vystavovat až v devadesátých letech, a to zejména v mimopražských galeriích... další tipy
Karate - Rap - 80. léta... více Freeky tanečníci a freeks v novém videoklipu jihoafrické skupiny Die Antwoord I Fink U Freeky... více Skupina The Flaming Lips, která bude patřit mezi hlavní taháky letošních Colours of Ostrava předělala skladbu I Want You (She's So Heavy) od The Beatles... více Nancy Holt mluví a vzápětí slyší vlastní slova... více Alan Moore a Occupy London... více Modeselektor feat. Otto von Schirach: Evil Twin... více
úvod > archiv > 2008 >  č. 41 > glosa Martina Cikánka

Americká média minulý týden informovala o tom, jak jsou v USA placeni ředitelé a top manažeři v neziskových kulturních organizacích. Nejvíce si vydělal ředitel newyorského Muzea moderního umění (MoMA) Glenn Lowry – 1,7 milionu amerických dolarů. Na druhém místě skončil generální ředitel Metropolitní opery v New Yorku Peter Gelb (1,1 milionu USD). Na třetí příčku dosáhl u nás dobře známý prezident Centra Johna F. Kennedyho ve Washingtonu DC Michael Kaiser s 1,06 milionu dolarů. Srovnávání s tabulkovými platy v českých kulturních příspěvkovkách samozřejmě postrádá jakýkoliv smysl. Je však otázka, zdali by se náš kulturní sektor neměl postavit po bok hasičů, policistů a dalších a více se zapojit do debaty o platech ve veřejné sféře. A nejde jen o odměny pro ředitele a pracovníky v administrativě. Živit se uměním v Česku a zejména mimo Prahu vyžaduje v současnosti celou řadu kompromisů jak osobních, tak profesních, včetně uměleckých. V extrémních případech, které se ale bohužel reálně dějí, pak například tanečníci opouštějí stálé české baletní soubory a jdou řídit kamiony, aby měli na nájem.

Martin Cikánek