České překlady Pusté země T. S. Eliota zhodnotil v měsíčníku Plav č. 11/2007 David Vichnar. Tamtéž i úryvek z eseje Martina Hilského T. S. Eliot a zrod básnické avantgardy a výběrová bibliografie dosavadních českých překladů Eliotova básnického a dramatického díla.
Apokalyptismus („směr myšlení, který popisuje současný stav civilizace jako krizový“) v esejistickém díle Karla Schwarzenberga (1911–1986), Bohdana Chudoby (1909–1982), Rio Preisnera (1925–2007) a Vladimíra Neuwirtha (1921–1998) se pokusil postihnout Martin C. Putna v studii Apokalyptismus v myšlení českého katolického exilu (Soudobé dějiny č. 2–3/2007).
„Neznámá historie rodiny Mannů“ je podtitul knihy Prag, Poste Restante (Reinbek, Rowohlt 2007), kterou napsal vnuk Heinricha Manna Jindřich Mann, syn Ludvíka Aškenazyho. Najdeme o ní více v literární příloze posledního loňského dvojčísla týdeníku Prager Zeitung (51–52/2007).
Na Bertolta Brechta se nejvíc vyptávala 88letého Ludvíka Kundery v rozhovoru pro Lidové noviny 10. 1. 2008 Jana Machalická.
Medailon kdysi žádaného autora „oneskorených reportáží“ Ladislava Mňačka (1919–1994) publikoval v Romboidu č. 9/2007 Jozef Leikert.
Přetištěním notového záznamu Písně družby Jaromíra Podešvy se slovy Milana Kundery („naše družba, tak se klene, jak oblouk duhy oblohou. Sovětský svaz a naše země navždycky, navždy spolu jsou“) zakončil Martin Hybler v Proglasu č. 6/2007 studii Zapírané básnické a divadelní dílo Milana Kundery.
Pod titulkem Zemřeli dva spisovatelé, kteří milovali Jesenicko, oznámil 2. 1. 2008 Libor Martinek v regionálních Krnovských novinách, že ve věku 79 let zemřela v Praze Ilona Borská, „pět týdnů poté, kdy pochovala svého manžela Ivo Štuku (10. 2. 1930 – 10. 12. 2007)“, básníka, překladatele a textaře, zakladatele skupiny Pražský šanson. – Obsažný, leč nepřesný Martinkův nekrolog je dostupný také na internetové stránce Britských listů z 11. 1. 2008. Z pražských deníků jediné Právo zaznamenalo odchod I. Borské. (Zemřela 27. 12. 2007.)
„Je to vzdělaný člověk, který čte čtyři knihy týdně. Má kompletní přehled o české i světové literatuře. Každý týden si kupuje všechny nové knihy a přemýšlí o nich.“ Tak vypodobnila nová rozhlasová ředitelka Barbora Tachecí v Týdeníku Rozhlas č. 4/2008 spisovatelku Halinu Pawlowskou, která v novém vysílacím schématu stanice Radiožurnál nahradila publicistku a překladatelku Janu Klusákovou.
Malá abeceda současné české poezie, připravovaná Radimem Kopáčem v kulturním magazínu Uni od čísla 8/2006, dospěla v 1. čísle letošního (už 18.) ročníku k písmenu S (Viki Shock, nar. 8. 4. 1975 v Praze).
František Knopp
Polsko
S postupným vstupem zemí střední a východní Evropy do EU se začalo hovořit o nově vzniklém středoevropském prostoru, jejž primárně neurčuje jazyk či geografické hranice, ale spíše kulturně historické souvislosti. Literárně-společenský internetový server pobocza.pl je jedním z důkazů této „metanacionality“. Najdete na něm literatury nejen slovanské (kromě ruské i lužickosrbské), ale například i texty maďarských autorů. Pobocza znamená v češtině Krajnice a už sám název vypovídá o tom, že nepůjde o masovou, spotřební literaturu, která by se v knihkupectvích prodávala po tisících, ale o texty pro zúženou skupinu čtenáů. Pobocza v tištěné formě, čtvrtletník č. 26, nabízí texty (především poezii) autorů deseti zemí, které se na internetu objevily v rozmezí od prosince 2006 do září 2007. Mezi českými autory má čtenář možnost seznámit se s básněmi Violy Fischerové, Tomáše Mazala, Markéty Hejné či šéfredaktorky české redakce Lenky Daňhelové aj. Četně jsou zastoupeny literatury jihoslovanské (srbská, bosenská, slovinská, chorvatská). Důvod, proč tištěný sborník vychází zatím pouze v polštině, je prostý – česká redakce nemá na tištěnou antologii peníze. Pro nepolonisty je tedy zatím jediným možným řešením najít si stránky Poboczej a kliknout na červenomodrobílou vlaječku.
Bára Gregorová