V druhé desítce životopisných portrétů Pavla Kosatíka Česká inteligence (Respekt č. 26––35/2009) se vedle sebe ocitli Josef Šusta (1874–1945), Stanislav K. Neumann (1875––1947), Kamil Krofta (1876–1945), Ladislav Klíma (1878–1928), Jakub Deml (1878–1961), Zdeněk Nejedlý (1878–1962), Emanuel Chalupný (1879–1958), Karel Horký (1879–1965), František Weyr (1879–1951) a – jako vůbec první žena v seriálu – Františka Plamínková (1875–1942), nacisty popravená politička, považovaná dnes za první českou feministku.
O rozdílech v literárním díle Egona Hostovského před jeho odchodem do emigrace a po něm napsala článek do 6. svazku sborníku Náchodsko od minulosti k dnešku (2009) spisovatelova dcera Olga Hostovská.
Monografii Bořivoje Srby o dramatickém díle Ludvíka Kundery Více než hry (JAMU, Brno 2006) zhodnotil v 11. svazku teatrologické řady (Q) 57. ročníku Sborníku prací filozofické fakulty brněnské univerzity (2008) Libor Vodička.
V prvním poprázdninovém Tvaru (č. 14/2009) připomněl Aleš Haman osmdesátiny Milana Jankoviče, žáka Jana Mukařovského, editora Haškova a Hrabalova díla, bohemisty, jenž „od druhé poloviny šedesátých let minulého století… pomáhal udržovat v českém prostředí, izolovaném ideologickou doktrínou, kontakt se světovou literární vědou“.
Laudatio teatrologa Františka Černého k udělení Ceny Karla Čapka literárnímu historikovi a editorovi Miloši Pohorskému otiskly Zprávy Společnosti bratří Čapků č. 94 (září 2009).
Knižní vzpomínky Ivana Klímy Moje šílené století (Academia 2009) komentoval v Mladé frontě Dnes 22. 8. 2009 Pavel Kohout.
Vztah Dominika Tatarky k českému disentu důkladně osvětlila Mária Bátorová v Slovenských pohľadech č. 7–8/2009.
Ludvík Vaculík, věren tradici (od roku 1982), otiskl v Literárních novinách č. 37/2009 další Srpnový den.
Rozhovory s letos jubilujícím Ivanem Vyskočilem a básníkem Václavem Vokolkem najdeme v jarním čísle čtvrtletníku Proměny, „nezávislé revue pro duchovní [přesněji řečeno esoterickou] kulturu“ (nezaměňovat s někdejším exilovým časopisem téhož názvu a skvělé pověsti).
Písňový text Karla Kryla z roku 1968 Rakovina rozebral Josef Prokeš v „hamletovském“ čísle brněnského Rozrazilu (č. 28). Studie vyšla pod názvem Nebýt stádem Hamletů.