Labyrint palub zaoceánského parníku svede dohromady uměřeného Němce a zádumčivého úředníka z Prahy. Proslulého autora indiánek Karla Maye tu totiž rakouský spisovatel Peter Henisch seznámil s mladým Franzem Kafkou.
Peter Henisch (nar. 1943) patří k nejoceňovanějším rakouským autorům. Ve svém díle se vyrovnává s postmodernou, globalizací, dědictvím nacismu a fascinuje ho křehkost všech rovnováh. Prvním českým překladem z Henischovy rozsáhlé tvorby však není žádný z hojně interpretovaných románů, nýbrž právě kraťoučká novela O touze stát se indiánem, která je opatřena výmluvným podtitulem Jak Franz Kafka na lodi Karla Maye potkal, ale na americkou půdu přesto nevkročil (Vom Wunsch, Indianer zu werden. Wie Franz Kafka Karl May traf und trotzdem nicht in Amerika landete, 1994).
Potutelná biografičnost
Henisch se při budování příběhu až pedantsky opírá o deníky, korespondenci, biografie i vlastní dílo obou spisovatelů-postav. Tím se však uchyluje k poměrně triviální metodě rozmisťování strategických artefaktů. Mluvíme o autorovi Proměny? Nesmí chybět šváb a incestní touhy! Ze Zámku přihodíme souložnici Frídu a neopomeneme samozřejmě ani Ameriku: Kafkovi vykutálení spolucestující se, věřte nebo ne, jmenují Robinson a Delamarche. Neustávající potutelné narážky neberou konce, aniž by v sobě skrývaly hlubší smysl.
Zkusme hledat významové jádro novely jinde. Na počátku příběhu stojí Kafkův indiánský fragment, tematizující touhu po odpoutání. Kafka jej Mayovi přednese, aniž by znal kolegovu totožnost. A stárnoucího spisovatele, pronásledovaného nactiutrhačnými kritiky, to indiánské básnění tak pohltí, že zatouží, aby si s mladíkem společně „zkusili něco napsat“, ačkoli právě před hrůzostrašným puzením tvořit je Franz (po vzoru svého letícího indiána) na útěku. Pod Mayovým otcovským dohledem přesto začne vznikat román Amerika, čímž se Kafkovi onen nakrátko pootevřený vstup do země Nových začátků uzavírá. Psaní nedokáže uniknout.
Zatímco Kafka dílo nejdříve reálně zakouší a pak jej zapisuje, May je jeho zrcadlovým opakem – žije život postavy, již kdysi vytvořil, je Old Shatterhandem. Henischovi přitom, doufejme, nejde o zpochybnění Kafkova génia nebo příspěvek k psychopatologii, nýbrž o ztvárnění dvou přístupů k tvorbě literatury, která má na své původce devastační účinky.
Středoevropská tragikomika a trapnost
Do New Yorku se plaví také vedlejší postavy, například Mayova žena Klára a prostřednictvím dochovaných lodních deníků dokonce i Kryštof Kolumbus. Tragikomika nevědomého objevitele Nového světa je oběma protagonistům velmi blízká. Ostatně právě Kolumbus seznámil indiány s jezdectvím a koňmi, kteří mají pro obraznost indiánství obou spisovatelů zásadní, byť rozdílný význam.
Mezi Klárou Mayovou a frustrovaným Kafkou dojde v samém závěru k intimnímu sblížení, o jehož rozsahu se May ve tmě kajuty, již s nimi v inkriminovaný okamžik sdílí, jen dohaduje. Drásavá trapnost této scény s Karlovým nechtěným šmírováním jako by se sem přikradla z Kafkovy, Gombrowiczovy nebo jiné podobně laděné středoevropské tvorby.
Bez velkolepého finále
Vševědoucí vypravěč se střídavě koncentruje na oba protagonisty. Zatímco Kafkovy pasáže jsou psány kombinací střídmého a zároveň inovátorského jazyka, Karla Maye provází melodramatičtější vyprávěcí poloha. Obzvlášť životně pak působí momentky ze života manželů Mayových, snad i proto, že Henischův Karel je o dost plnokrevnější postavou než monotónně podivínský Franz.
O touze stát se indiánem rychle plyne a odhalování porůznu rozesetých odkazů po určitou dobu vystačí k zábavě. Když May pozoruje blížící se sochu Svobody, zní mu v hlavě Dvořákova Novosvětská s velkolepou závěrečnou větou. Novele však podobné finále schází. Je to sice vynalézavý, nikoli však úžasný text; neřadí se k tomu nejlepšímu, co Henisch napsal. Snad jindy a lépe – dočkáme-li se tedy i dalšího překladu.
Autorka je bohemistka.
Peter Henisch: O touze stát se indiánem. Přeložila Alena Nováková. Kniha Zlín, Zlín 2010, 124 stran.