ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 78

Berlínské bienále Na letošním Berlínském bienále zaujme už to, jak na něj jednohlasně útočí německá média. Jedním z magnetů přehlídky měl být mimochodem i projekt českého výtvarníka Martina Zeta. Ten pro něj plánoval shromáždit a zničit tisíce kusů knihy Německo páchá sebevraždu... další tipy
Nový snímek Paula Thomase Andersona s názvem The Master bude mít premiéru 12. října... více Čert vem Ratha, hokej i záhadného tvora, natočeného v blízkosti podmořského ropného vrtu nedaloko Britských ostrovů (on už se o něj král rybářů Jakub Vágner postará)... více Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více
úvod > archiv > 2010 >  č. 15 > odjinud

„Nešťastné setkání kocoura Mikeše“ s cikány inspirovalo Jana Novotného k fejetonu Cikáni v knihovně (Listy č. 3/2010), do něhož zahrnul: Cikánovu píšťalku F. L. Čelakovského (známou z provedení Burianovým voice-bandem), Cikány K. H. Máchy, báseň Divoký zvuk z Knihy veršů Jana Nerudy, Cigánské melodie Adolfa Heyduka (táže se „čím zaujali cikáni pootavského slavíka, který byl v civilu profesorem kreslení na reálce“), kresby ze Špalíčku Mikoláše Alše, Zápisník zmizelého Ozefa Kaldy (zhudebněný Janáčkem), povídku Cikánský princ z knihy Chlapci a dívky Boženy Benešové, Ukolébavku ze sbírky Ruce Venušiny Jaroslava Seiferta a na konec exilovou prózu Jana Čepa Cikáni. Po celé té exkurzi dospěl Novotný k závěru, že „xenofobií ve vztahu k cikánům česká kultura v minulosti netrpěla“.

O konferenci, kterou k letošnímu 120. výročí narození Karla Čapka uspořádalo Divadlo na Vinohradech ve spolupráci s Ústavem dramatické a scénické tvorby DAMU 8. 4. t. r., informovaly Zprávy Společnosti bratří Čapků č. 97 (červen 2010). Na konferenci vystoupil, zřejmě naposled ve svém životě, nestor českých teatrologů František Černý (21. 2. 1926 – 12. 6. 2010). Jeho přednáška měla název Nové velké divadlo pražského regionu.

Poválečné pokusy E. F. Buriana a Alfréda Radoka reformovat operetu – Burianovu inscenaci Krále tuláků Rudolfa Frimla v Karlínském divadle (premiéra 3. 10. 1945, hráno 23×) a Radokovu inscenaci totálně přepracované Veselé vdovy Franze Lehára v Divadle 5. května (pod názvem Veselá vdova?, premiéra 20. 10. 1945, hráno asi dvacetkrát) – podrobně popsal, včetně kritického ohlasu v dobovém tisku, Pavel Bár v Disku č. 32 (červen 2010).

V poslední desítce medailonů Pavla Kosatíka v Respektu převažovali spisovatelé: Ludvík Vaculík (č. 18), Milan Kundera (č. 19), Ivan Sviták (č. 20), Egon Bondy (č. 22), Jan Zábrana (č. 23), Václav Havel (č. 24) a Ivan M. Jirous (č. 26–27/2010). Seriál nazvaný Česká inteligence začal v čísle 16/2009 medailonem historika Jaroslava Golla.

Doslov Jiřího Opelíka k výboru z básní Oldřicha Mikuláška Ztracený v poezii nadchl Milana Uhdeho – viz jeho glosu v rubrice Dědova mísa v Divadelních novinách č. 12/2010. („Tak se totiž o poezii už dávno nepíše, a nejen o poezii, nýbrž o literatuře vůbec.“)