ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 78

Berlínské bienále Na letošním Berlínském bienále zaujme už to, jak na něj jednohlasně útočí německá média. Jedním z magnetů přehlídky měl být mimochodem i projekt českého výtvarníka Martina Zeta. Ten pro něj plánoval shromáždit a zničit tisíce kusů knihy Německo páchá sebevraždu... další tipy
Nový snímek Paula Thomase Andersona s názvem The Master bude mít premiéru 12. října... více Čert vem Ratha, hokej i záhadného tvora, natočeného v blízkosti podmořského ropného vrtu nedaloko Britských ostrovů (on už se o něj král rybářů Jakub Vágner postará)... více Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více
úvod > archiv > 2010 >  č. 16 > odjinud

Šanci představit Karla Hynka Máchu v kontextu evropského romantismu propásli podle Jiřího Peňáse v Lidových novinách 21. 7. 2010 tvůrci výstavy Dvě století české kultury s Máchou v libockém letohrádku Hvězda.

Poslední vystoupení Eduarda Vojana na prknech Národního divadla v neděli 2. května 1920 – Vojan podvakrát před začátkem odpoledního a večerního představení přečetl výzvu Aloise Rašína k upisování státní půjčky – zmínil Jaromír Novotný ve vzpomínce na herce v Českém dialogu č. 5–6/2010.

Korespondenci Leoše Janáčka se ženou Zdenkou a dcerou Olgou vydanou pod názvem Thema con variazioni (Bärenreiter-Verlag, Kassel 2009) recenzoval v týdeníku Prager Zeitung č. 25/2010 Helmut Böttcher. – Vztahu Janáčka k Maxu Brodovi se dotkl Jan P. Kučera v článku Nelítostný Janáček, připojeném k recenzi posledního nastudování Káti Kabanové v Národním divadle (Reflex č. 28/2010).

Na výstavu o „nalézání“ Ladislava Klímy v Záběhlicích, uspořádanou Janem a Janou Majcherovými v Městském domě Zbraslav, upozornily 9. 7. 2010 Hospodářské noviny.

Nadprodukce nejrůznějších reedicí děl Karla Čapka od roku 2009 si povšiml Aleš Fetters v pravidelném přehledu regionální literatury v 40. svazku východočeského vlastivědného sborníku Rodným krajem (2010).

Postřeh, že „lidé normálních profesí v literatuře skoro vymřeli“, rozvinul ve fejetonu v Mladé frontě Dnes 3. 7. 2010 Pavel Kohout.

V poznámce k polskému vydání Příběhu inženýra lidských duší Josefa Škvoreckého (Pogranicze, Sejny 2008), oceněnému vratislavskou literární cenou Angelus, se Václav Burian v Listech č. 3/2010 zmínil o těžko řešitelných překladatelských problémech („vztah češtiny a slovenštiny, zejména v dopisech hrdinova přítele Lojzy“), s nimiž se musel vypořádat Andrzej S. Jagodziński.

Souborné vydání knižních doslovů Vladimíra Novotného Eseje o ruských spisovatelích (Cherm 2006) recenzoval v Plži č. 6/2010 Vojtěch Němec. – V témže čísle plzeňského literárního měsíčníku V. Novotný zavzpomínal na svého staršího kolegu, rusistu Miroslava Drozdu, známého hlavně z šedesátých let (mj. jako propagátora Solženicynova díla).

Výbor ze studií Jiřího Brabce Panství ideologie a moc literatury (Akropolis 2009) recenzoval v Revolver Revue č. 79 (červen 2010) Zdeněk Vašíček.

Ve dvou částech publikoval Ondřej Bezr v Uni č. 6 a 7/2010 rozhovor s hudebním publicistou a autorem knih pro mládež Zdeňkem K. Slabým u příležitosti jeho letošních osmdesátin.