Glosa poněkud osobní. Na výletě v Havlíčkově Brodě jsem se zarazila u panelů s texty Karla Havlíčka Borovského. Tento z roku 1858, nazvaný příznačně pro současnou politickou situaci Konec, jen posílil mé doufání, že jasnost a stručnost nejsou v politice pouhou chimérou: „Kdo jen poněkud zná historii a běh tohoto světa, ten jistě ví, že žádná politická strana, žádný národ nemůže jinak ke konečnému vítězství přijíti nežli skrze svou vlastní vnitřní sílu, skrze tu váhu, kterou si dříve sám dobyl, pročež každý pracuje nejlépe k lepší svobodě národu, který pomáhá rozmnožovati jeho vnitřní sílu.“ Okolo mě ale lidé na vycházce po nedělním obědě lízali zmrzlinu, svlékali svetry a nezdálo se, že by je unikající síla českých politiků nějak zásadně trápila.