ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 80

Berlínské bienále Na letošním Berlínském bienále zaujme už to, jak na něj jednohlasně útočí německá média. Jedním z magnetů přehlídky měl být mimochodem i projekt českého výtvarníka Martina Zeta. Ten pro něj plánoval shromáždit a zničit tisíce kusů knihy Německo páchá sebevraždu... další tipy
Nový snímek Paula Thomase Andersona s názvem The Master bude mít premiéru 12. října... více Čert vem Ratha, hokej i záhadného tvora, natočeného v blízkosti podmořského ropného vrtu nedaloko Britských ostrovů (on už se o něj král rybářů Jakub Vágner postará)... více Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více
úvod > archiv > 2011 >  č. 2 > odjinud

V edici Čeští kandidáti Nobelovy ceny (Akcent, Třebíč 2010) vyšla novela Aloise Jiráska Zahořanský hon. (Jirásek byl na Nobelovu cenu za literaturu navrhován v letech 1918, 1919, 1921 a 1930.)

Za inscenaci Věci Makropulos Karla Čapka v nastudování Roberta Wilsona se v rozhlasovém komentáři z 26. 11. 2010 (otiskl Nový Polygon č. 6/2010) postavil Jiří Ješ: „Zjistil jsem, že to není tak hrozné, jak sýčkovaly dvě renomované recenzentky v novinách, a že to, co se teď na jevišti Stavovského divadla i formou různých šaškáren říká, z Čapkova textu bohudík myšlenkově klíčové pasáže zachovává.“

Vzpomínky na překladatelku české literatury a komenioložku Miladu Blekastad-Topičovou (1917–2003) publikovali v „norském“ dvojčísle 87/88 revue Prostor (2010) Madla a Ludvík Vaculíkovi.

Medailony překladateleanglisty Vladimíra Vařechy (1917–1999) a autora Nebeských jezdců Filipa Jánského, vl. jménem Richarda Husmana (1922–1987) přinesl v prosinci 2010 měsíčník Dějiny a současnost v mimořádném čísle k sedmdesátému výročí bitvy o Británii Českoslovenští letci v RAF.

Devět dopisů z korespondence Josefa ŠkvoreckéhoLubomíra Dorůžky z let 1969––1972 (knižně vyšly dopisy z let 1950–1960) otiskl Michal Přibáň v Listech č. 6/2010.

V debatě Lidových novin 8. 1. 2011 k 55. výročí vydání básně Allena Ginsberga Howl – Kvílení Josef Rauvolf poznamenal, že „už tři roky po vydání v Americe ho měl Zábrana celé přeložené“. (Překlad vyšel ve Světové literatuře č. 6/1959.)

Ze Tří knih veršů Pavla Kohouta (Mladá fronta 1955) zaujala Jana Hájka v Babylonu č. 14/2010 zejména veršovaná divadelní hra Dobrá píseň. Napsal, že „je škoda, že se dnes nehraje… divácký úspěch by byl zaručen“.

Na poměrně utajený zájezd zlínského divadla (tehdy Divadla pracujících Gottwaldov) na Berliner Festtage v říjnu 1973 s Hajdovou inscenací hry Bertolta Brechta Muž jako muž za účasti obou překladatelů Ludvíka KunderyRudolfa Vápeníka vzpomínal ve Zvuku Zlínského kraje (podzimzima 2010) dramaturg Miroslav Plešák.

Dvacátou kapitolou v Divadelních novinách č. 22/2010 skončily (dočasně?) memoáry Milana Uhdeho Co na sebe vím, dovedené do počátku 70. let minulého století.