ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

anketa

Památkově chráněné domy, které jejich majitel nechává záměrně chátrat, by měly být:

celkem hlasů: 80

Berlínské bienále Na letošním Berlínském bienále zaujme už to, jak na něj jednohlasně útočí německá média. Jedním z magnetů přehlídky měl být mimochodem i projekt českého výtvarníka Martina Zeta. Ten pro něj plánoval shromáždit a zničit tisíce kusů knihy Německo páchá sebevraždu... další tipy
Nový snímek Paula Thomase Andersona s názvem The Master bude mít premiéru 12. října... více Čert vem Ratha, hokej i záhadného tvora, natočeného v blízkosti podmořského ropného vrtu nedaloko Britských ostrovů (on už se o něj král rybářů Jakub Vágner postará)... více Modeselektor + Thom Yorke: This... více Nejmladší generace amerického rapu si svojí cestu razí skrze mixtapy... více Poslechněte si pilotní singl The Full Retard nové desky Cancer for Cure veterána brooklynské rapové scény EL-Pho... více
úvod > archiv > 2011 >  č. 3 > odjinud

O tom, jak se A. P. Čechov promítl do publicistického a dramatického díla Karla Čapka, a jakou úlohu v tom sehrál Fráňa Šrámek, hovořil na čapkovském sympoziu v Divadle na Vinohradech 8. 4. 2009 Oleg Malevič. Jeho přednášku s názvem Čechov – Šrámek – Čapek si můžeme přečíst v Disku č. 34 (prosinec 2010). – Divákům současné inscenace Čapkovy Věci Makropulos ve Stavovském divadle přijde vhod přehledová stať Kláry Novotné v Zpravodaji Společnosti bratří Čapků č. 48 (2010) Hry Karla Čapka a dramatizace jeho prozaického díla v inscenacích Divadla na Vinohradech. (Věc Makropulos tam byla uvedena celkem v pěti inscenacích: v roce 1922 – v autorově režii, 1932, 1947, 1976 – s Jiřinou Švorcovou v hlavní roli a 2008 – s Danielou Kolářovou v hlavní roli.)

Dramatizaci románu Edvarda Valenty Jdi za zeleným světlem uvedenou v pražském Divadle Rokoko v roce 1985 a zdrcující kritiku, jíž se inscenaci dostalo od režimních veličin Jiřího HájkaJana Pilaře, připomněla v Lidových novinách 19. 1. 2011 v sloupku k 110. výročí Valentova narození Jana Machalická.

Spisovatele a publicistu Ottu Janko (1930––2009), jehož zásluhou vznikla v roce 1985 pozoruhodná muzejní expozice Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice (jméno baronky Sidonie Nádherné se v názvu nesmělo objevit), připomněl medailon v 55. ročníku literárněhistorické řady Sborníku Národního muzea v Praze (č. 1–2/2010).

Ukrajinskou exilovou básnířku Oksanu Ljaturynskou, původem z Volyně, žijící do roku 1945 v Praze a potom od roku 1949 ve Spojených státech (zemřela v roce 1970 v Minneapolisu ve státě Minnesota), představila v Týdeníku Rozhlas č. 4/2011 překladatelka Alena Morávková (Dcera stepní Hellady).

Ve Švýcarsku zemřelého básníka Franze Wurma, pražského rodáka, připomněla medailonkem a překladem jeho básní Věra Koubová v 1. čísle 73. ročníku Roš chodeš.

Recenzi německého vydání románu Magdaleny Platzové Aaronův skok (aus dem Tschechischen von Kathrin Janka, Edition Büchergilde 2009) přinesl v 1. letošním čísle Prager Zeitung spolu se zprávou o veřejném čtení autorky v Mnichově, Řezně, Berlíně a Výmaru 12.–18. 1. 2011.

U příležitosti nedožitých 60. narozenin Jiřího Cieslara (1951–2006) zhlédli jeho přátelé a příznivci 20. 2. v kině Ponrepo film, který měl Cieslar nejraději: Dalekou cestu režiséra Alfréda Radoka.