Hlasy z lesa

Slovo vykořisťování se špatně skanduje, uvědomily si brzy desítky účastníků protestního průvodu, který se 27. března vypravil od ministerstva zemědělství k ministerstvu vnitra. Na podvody při zaměstnávání cizinců v českých lesích tak organizátoři z Iniciativy za práva pracovních migrantů a migrantek a antifašistické iniciativy Ne rasismu! a jejich příznivci raději upozorňovali po cestě hesly jako „Výhružky, hlad a dřina, a ještě je to jejich vina“ a „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“. Ani ty není ale úplně snadné křičet, a tak důležitou stmelovací úlohu v asi 120členném procesí sehrála jedna vyvolávačka s megafonem a pár bubeníků.

Týden akcí

Oč účastníkům průvodu, mezi nimiž se objevily nejen známé tváře pražských protestních akcí, ale i mladé rodiny s dětmi a několik zahraničních dělníků, vlastně šlo, kolemjdoucím objasňovaly transparenty s nápisy „Strava, ubytování a práce zdarma“, „Proti vykořisťování v českých lesích“, „Cizinci nejsou na jedno použití“ a především řečníci při zahájení akce před ministerstvem zemědělství a při jejím zakončení před ministerstvem vnitra. Ve svém proslovu před budovou MV na Letné například Marek Čaněk za Iniciativu za práva pracovních migrantů a migrantek přiblížil podstatu problému a jmenoval i ty, kteří se na něm podílejí. Podle jeho slov vytvářejí velké lesní giganty, jejich subdodavatelé a státní podnik Lesy ČR ve státních lesích podmínky třetího světa. Cizinci z Vietnamu, Ukrajiny, Rumunska či Slovenska, kteří zde pracovali, a které iniciativy nazývají stromkaři, byli donuceni vykonávat těžkou a špatně placenou či spíše neplacenou práci, při níž čelili ponižování, rasismu, hladovění a také vyhrožování násilím. Mezi společnostmi, které se na těchto praktikách podílely, jmenoval Čaněk například firmu LESS & FOREST či Affumicata. Jeho slova potvrzovali i někteří z bývalých lesních dělníků, kteří se akce účastnili.

Březnová demonstrace byla součástí celého Týdne pro stromkaře, při němž proběhla veřejná diskuse v klubu Cross a výstava v Národní technické knihovně. Tím prozatím vyvrcholily snahy jednotlivců z různých organizací, kteří se problémem zneužívání zahraničních dělníků v lesnictví začali zabývat již před více než rokem. Právníci Matouš Jíra, Pavel Čižinský a Štěpánka Miková se tehdy pokoušeli poskytovat pomoc desítkám dělníků, kteří nedostali za práci slíbenou odměnu. Z rozsahu problému i skutečnosti, že se podvodné jednání stále opakovalo, však začalo jim i dalším přátelům cizinců být jasné, že bude nutné na problém upozornit širší veřejnost. Podobné kampaně se ovšem nechtěly ujmout žádné etablované nevládní organizace, které se zabývají pomocí cizincům.

Pomáhejte, ale nekritizujte

Řada z těchto organizací přitom již v září 2009 upozornila ve společném, poněkud obecnějším prohlášení, že „cizinci v České republice čelí vykořisťování a zotročování“ (Ukažte nám vykořisťované, A2 č. 26/2009). Jejich apel na českou vládu, aby „prověřila, zda české zákony ve vztahu k zaměstnávání cizinců nejsou vážně porušovány samotným státním aparátem. To platí jak pro orgány činné v trestním řízení, tak pro orgány vykonávající kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti: úřady práce a inspektoráty práce“, tehdy vynesl schůzku s představiteli ministerstva vnitra a podle některých zdrojů z nevládek též přátelské varování. Důvody, proč stávající organizace podporují nynější kampaň za stromkaře spíše nepřímo či proč v nové iniciativě pracují zaměstnanci „starých“ nevládek ve svém volném čase, vysvětluje Marek Čaněk takto: „Organizace by se mohly dostat do konfliktu s policií nebo ministerstvem vnitra. Takový konflikt, stejně jako situace, kdy by kritizovali některé zaměstnavatele, by mohl uškodit jejich klientům.“

Příznivci nového neformálního uskupení tedy uspořádali již v červnu loňského roku první pražský pochod za práva migrantů a v prosinci pak odeslali spolu s nevládními organizacemi dopis senátorům k projednávané novele zákona o pobytu cizinců. Od října loňského roku začali také aktivistky a aktivisté z iniciativy nabízet ráno kávu a čaj cizincům stojícím ve frontách před úřadovnami cizinecké policie v Praze. Podklady o podvádění zahraničních dělníků v lesích shromážděné právníky a dalšími spolupracovníky iniciativy pak poskytly základ série investigativních článků, kterou zahájil v lednu tohoto roku text Obchodníci mezi stromy publikovaný v časopise Nový prostor.

Může za to slovo

„V tuhle chvíli je to dobře nastartované, v mé­diích jsme z toho udělali téma,“ pochvaluje si výsledek dosavadní kampaně Marek Čaněk. Veřejný tlak podle něj donutil různé instituce, aby se k otázce veřejně vyjádřily. Tato vyjádření však výraznou změnu postoje odpovědných úřadů a firem zatím příliš neslibují. Například společnost LESS & FOREST v tiskové zprávě zdůraznila, že cizince přímo nezaměstnávala, a její ředitel Tomáš Zmeškal dodal: „LESS & FOREST věnuje celému případu zvýšenou pozornost a na základě informací z tisku pečlivě prověřujeme ve spolupráci se svými subdodavateli všechny okolnosti, které by mohly vést k závěru o jakémkoliv protiprávním jednání. Dosud však žádné informace o takovém jednání nemáme ani přímo, ani prostřednictvím informací od příslušných správních úřadů, případně od Policie ČR.“ Policie prošetřuje desítky trestních oznámení cizinců již řadu měsíců, ovšem není schopná dojít k nějakému závěru. Pokud se jednotliví policisté vyjadřují v médiích, často se shodují se šéfy firem, na které si dělníci stěžují. Tvrdí, že „dělníky nikdo fyzickým násilím k ničemu nenutil“, či že „nevládní organizace z toho dělají případ jen proto, že dostaly peníze z EU“.

Neschopnost úřadů zasáhnout a vymáhat v českých lesích vládu práva přitom nemusí být způsobena jen ekonomickými zájmy či politickým vlivem přátel firem, které nyní bojují o obří státní zakázky v lesích. Jak vyplývá i z poslední vládní Zprávy o stavu obchodování s lidmi v České republice, nesnáze způsobuje mimo jiné samotné slovo vykořisťování. Výraz, s nímž s oblibou operovala propaganda minulého režimu, byl v posledních desetiletích zcela vytěsněn. Vláda tak byla ve své poslední Zprávě o stavu obchodování s lidmi v České republice nucena přiznat, že závažnou slabinou systému potírání obchodování s lidmi v Česku je to, že „stále ještě chybí jakákoliv zkušenost potvrzená pravomocným odsuzujícím rozsudkem ve vztahu k interpretaci pojmu „otroctví, nevolnictví, nucená práce a jiné formy vykořisťování“. Tohle slovo zjevně vázne v krku nejen demonstrantům při skandování.